Válka v Karabachu: Ázerbájdžán je připraven jednat, ústupky Arménii ovšem odmítá

V Moskvě dnes začala trojstranná jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu, která zvýšila naděje na ukončení nejkrvavějších bojů na jižním Kavkazu za více než čtvrt století.

Alijev v televizním poselství k národu prohlásil, že k žádným rozhovorům by nemohlo dojít, pokud by Arménie trvala na tom, že Náhorní Karabach je součástí arménského území. Prohlásil také, že použití síly změnilo skutečnosti na místě a prokázalo, že spor má vojenské řešení.

Ázerbájdžánská armáda podle prezidenta dnes "osvobodila od okupantů" devět obcí v Karabachu, což označil za "historické vítězství".

Arménské ministerstvo obrany podle agentury TASS dobytí jedné ze zmíněných obcí, Gadrutu, popřelo. "Zrovna jsem v Gadrutu a bůhvíproč vidím okolo jen samé Armény," uvedl mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan.

"Arménie musí přijmout základní principy urovnání konfliktu a opustit okupovaná území. Jediným východiskem, aby se (Arméni) zachránili, je opustit naše území," prohlásil Alijev. "Na všech úsecích fronty Ázerbájdžán upevňuje své pozice. Donutíme agresora k míru. V tom spočívá hlavní cíl operace," zdůraznil.

Současný střet mezi Ázerbájdžánem a Arménií, který se rozhořel 27. září, je nejvážnější za více než 25 let. Podle agentury AFP odešla z domovů kvůli bojům až polovina obyvatel Náhorního Karabachu, tedy 70.000 až 75.000 lidí, o život přišlo podle dostupných informací více než 400 lidí včetně civilistů.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.