Válka se nám zhroutila, nikdo neví, co se na Ukrajině děje, varianta vítězství neexistuje, píše údajný zdroj z FSB

Ruská invaze na Ukrajinu nejde podle plánu, připouští údajný pracovník ruské tajné služby FSB v uniklém dopise, který koluje po sociálních sítích. Ačkoliv jeho pravost nelze nezávisle ověřit, novinář Christo Grozev z uznávané organizace Bellingcat se domnívá, že je reálný. Rusko má podle dopisu několik měsíců na to, aby si zvolilo svůj další osud. Dobré východisko z nynější situace prý přitom neexistuje.

Na výpověď údajného zdroje upozornil na twitteru novinář Christo Grozev z respektovaného sdružení Bellingcat. Podle jeho kontaktů z okolí FSB (hlavní ruská kontrarozvědka, nástupnická agentura KGB – pozn. red.) se dá věřit tomu, že jde o autentické psaní. Český překlad pak zveřejnil například vědec Jan Lukačevič.

Údajný analytik tajné služby se na úvod zmínil, že je v posledních dnech neustále v práci a téměř nespí. Vyjádřil také názor, že s ohledem na fakt, že Rusko a Ukrajina jsou hlavními producenty pšenice, je tu hrozba globálního hladomoru.

K samotné invazi na Ukrajinu napsal, že neví, co vedlo odpovědné osoby, tedy Vladimira Putina a vedení Ruské federace, k provedení vojenské operace. „Nyní z toho metodicky obviňují nás. Vytýkají nám naše analýzy,“ prozradil zdroj. „Nikdo nevěděl, že taková válka bude - všem to bylo zatajeno,“ doplnil vzápětí.

Whistleblower připustil, že v Rusku vznikají analýzy pro hypotetické scénáře. „Je vám řečeno, že nemáte klást důraz na detaily, takže chápete, že smyslem reportu je, aby si to nějaký úředník mohl odškrtnout. Závěry analýzy musí být pro Rusko pozitivní,“ vysvětlil s tím, že v opačném případě je dotyčný následně zpovídán, proč neodvádí dobrou práci.

Válka na Ukrajině je příkladem toho, kdy se hypotetická situace změní v realitu a analýza je k ničemu. „Kvůli tomu nemáme žádnou odpověď na sankce. Nikdo nevěděl, že taková válka bude, takže se na ty sankce nikdo nepřipravil,“ podotkl analytik.

Blitzkrieg nevyšel, ruské ztráty se počítají na tisíce vojáků

„Náš blitzkrieg (blesková válka) se totálně zhroutil,“ připustil zdroj a naznačil, že plánem bylo rychlé zadržení prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho odstranění by podle něj momentálně ani nic neřešilo. „Nově vytvořená (loutková) vláda by byla svržena do deseti minut po našem odchodu,“ konstatoval. Z kapacitních důvodů rovněž vyloučil možnou okupaci Ukrajiny.

Ze dvou důvodů dle pracovníka FSB nedojde ani k všeobecné mobilizaci. Vedla by totiž ke zhoršení vnitřní situace Ruska, politické, ekonomické i sociální. Armádní logistika je zároveň přetížená už nyní.

Zdroj se vyjádřil také k ruským vojenským ztrátám, skutečná čísla prý nikdo nezná. Informace byly k dispozici jen v prvních dvou dnech. „Celkový počet mrtvých je určitě v tisících, možná 10 000, možná 5 000, nebo možná jen 2 000. Ale ani na našem velení to nikdo neví. Pravděpodobně je to blízko k 10 000 zabitých ruských vojáků,“ prozradil.

"Nikdo neví, jaká je skutečnost. První dva dny byly nějaké informace, ale teď nikdo neví, co se na Ukrajině děje. Ztratili jsme kontakt s hlavními divizemi," dodal.

Jsme v pozici jako nacisté před koncem války, tvrdí zdroj

K rozuzlení situace na Ukrajině musí dle analytika dojít do června, protože „tou dobou už v zemi nebude žádná ekonomika“. „Rusko zkrátka a dobře nemá východisko. Neexistují žádné varianty možného vítězství, pouze možných proher,“ uvedl.

„Nevím, kdo přišel s ‚bleskovou válkou na Ukrajině‘. Kdybychom (před začátkem) dostali všechny reálné vstupy, minimálně bychom poukázali na to, že původní plán je sporný a že je třeba mnohé přehodnotit. Opravdu mnohé. Teď jsme v tom až po uši a nevíme co dělat,“ pokračoval zdroj.

Tajné služby údajně nadále dělají všechno pro to, aby dokázaly, že Ukrajina tajně vyráběla jaderné zbraně. „Nemůžeme si jen tak vymýšlet důkazy o existenci specialistů a uranu. Ukrajina má tunu ochuzeného izotopu 238 - to nic není. Výrobní cyklus je takový, že to nelze dělat tajně. Špinavou bombu zkrátka nelze vyrobit v utajení,“ napsal. Současnou ruskou pozici pak přirovnal k pozici nacistického Německa v letech 1943-44. „Jenže pro nás je tahle pozice na Ukrajině startovní,“ poznamenal.

Putin nestiskne červené tlačítko, je přesvědčen analytik

Analytik se vyjádřil i k další často zmiňované hrozbě. Ačkoliv nevyloučil možnost lokálního jaderného úderu, nejspíš na Ukrajině, s cílem vyděsit i západní společenství, jadernou válku spíše neočekává.

„Jsem cynický, a tak nevěřím, že Putin stiskne červené tlačítko a zničí celý svět,“ uvedl a zmínil, že ani žádné takové tlačítko vlastně neexistuje, do procesu je prý zapojeno více lidí. „Nejsem si jist, zda systém funguje podle deklarovaných údajů. Kromě toho se plutonium (v hlavicích) musí každých 10 let měnit,“ konstatoval.

Zdroj také nevěří, že by se Putin obětoval, když si k tělu momentálně nepouští ani nejbližší ministry a poradce. „Jestli je to kvůli strachu z COVIDu nebo z možného atentátu, je vedlejší. Pokud se Putin bojí, aby pustil do své blízkosti nejdůvěryhodnější lidi, jak by se mohl rozhodnout zničit sám sebe a své nejdražší?“ položil na závěr řečnickou otázku.

Související

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.
Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  FSB (ruská kontrarozvědka) ,  Rusko ,  Ruská armáda ,  Vladimír Putin ,  Jaderné zbraně ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání

Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.

před 3 hodinami

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

před 5 hodinami

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

před 7 hodinami

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

před 8 hodinami

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

před 10 hodinami

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

před 11 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

před 11 hodinami

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 13 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 14 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 15 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu

V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy