Dnešní parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Podle lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM získala 22 procent hlasů, napsala agentura Reuters. To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů.
Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.
V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou.
Podle prvních odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů.
Volby v malé pobaltské zemi, která má silnou ruskou menšinu, ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.
Související
Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus
Lotyšsko se jako první unijní země stahuje z Istanbulské úmluvy
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
před 1 hodinou
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 1 hodinou
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 2 hodinami
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 3 hodinami
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 3 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 4 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 5 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 5 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 6 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 7 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 8 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 8 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 9 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 10 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zdroj: Libor Novák