Vývoj vakcíny proti koronaviru v Británii střeží tajná služba MI5

"Je zcela zřejmé, že celosvětová cena za první použitelnou vakcínu proti tomuto smrtícímu viru je obrovská, takže předpokládáme, že široká škála dalších stran ve světě bude mít o tento výzkum zájem," nechal se slyšet šéf Ken McCallum.

Ředitel kontrarozvědky vidí několik hrozeb, před kterými se agenti snaží vakcínu uchránit. "Buď (jde o) pokusy ukrást unikátní duševní vlastnictví, které generoval výzkum, případně potenciální pohrávání si s daty," podotkl McCallum. Další riziko podle něj tkví v hrozbě, že se někdo pokusí zpochybnit důvěryhodnost a bezúhonnost výzkumu vakcíny.

Očkovací látka firmy AstraZeneca, která vznikla díky spolupráci s odborníky z Oxfordské univerzity, je jedním z preparátů, které zatím celosvětově pokročily nejdále. Královská univerzita v Londýně pak vyvíjí další látku, která je v rané fázi klinických testů.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počátkem října nacházelo 42 kandidátů na vakcíny v klinickém hodnocení a 151 v preklinickém testování. V poslední, tedy třetí fázi klinických studií, je podle WHO deset vakcín. Výrobci většinou odhadují termín jejich uvedení na trh od konce letošního roku do poloviny roku příštího.

Britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) už v červenci ve společném prohlášení s USA a Kanadou uvedlo, že ruští hackeři napojení na ruské tajné služby se snaží po celém světě krást informace výzkumníků, kteří pracují na vývoji vakcíny proti koronaviru. Moskva takové aktivity popřela.