Francouzské opozici se v parlamentu nepodařilo svrhnout Macronovu vládu

Druhý návrh na vyslovení nedůvěry, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN), nemá podle agentur šanci projít. Ostatní opoziční strany už ohlásily, že pro něj nebudou hlasovat. Vyslovení nedůvěry je způsob, jak zvrátit přijetí změn důchodového systému v dolní komoře. Pokud ani druhé hlasování neuspěje, bude zákon oficiálně považován za přijatý.

Výsledek prvního hlasování o nedůvěře je pro Macrona úspěch, ale stále bude čelit značnému tlaku. Jeho neschopnost najít v parlamentu dostatečnou podporu pro hlasování o důchodové reformě podkopala jeho reformní program a oslabila jeho vůdcovství, napsal Reuters.

Podle analytiků banky Barclays bude vláda dál fungovat, i když "bude značně oslabena, zatímco sociální protesty proti reformě budou pravděpodobně ještě několik týdnů pokračovat, což by mohlo negativně ovlivnit francouzskou ekonomiku".

Odbory již dříve prohlásily, že ve stávkách, které narušují chod země již od ledna, budou pokračovat. "Ve čtvrtek se sejdeme znovu," řekla na shromáždění v Paříži Helene Mayansová z odborové ústředny CGT.

Opoziční strany návrh zákona patrně napadnou u Ústavní rady, která by mohla rozhodnout o jeho částečném nebo úplném zrušení, pokud se bude domnívat, že porušuje ústavu. Pokud jej schválí, oficiálně vejde v platnost.

Revize důchodového systému zvyšuje věk odchodu do důchodu ve Francii o dva roky na 64 let, což je podle vlády nezbytné, aby systém nezkrachoval. Díky reformě ale budou moci dříve odejít do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se také bude započítávat mateřská či otcovská dovolená. Mimo jiné se také zvýší minimální starobní důchod na téměř 1200 eur (přes 28.750 Kč).

Jakmile byl oznámen těsný neúspěch hlasování, zákonodárci z levicové Nepodrobené Francie (LFI) křičeli na premiérku Élisabeth Borneovou, aby odstoupila, a mávali transparenty s nápisy: "Sejdeme se v ulicích."