Izrael prolomil letité tabu. Chce do armády dostat i ultraortodoxní židy

Připomněla, že izraelská vládnoucí koalice se snaží najít kompromis při odvodu ultraortodoxních mužů na základě nařízení nejvyššího soudu z března, čímž se od 1. dubna fakticky zrušila desetiletí platná výjimka.

Arbel z ultraortodoxní strany Sdružení sefardů věrných Tóre (Šas) argumentoval, že "realita po 7. říjnu je taková, že ultraortodoxní komunita musí pochopit, že už nelze takto pokračovat."

Dodal, že od bezprecedentního útoku Hamásu je Izrael ve válce již více než šest měsíců a "neexistuje žádný morální důvod" pro studenty židovských seminářů - ješiv -, aby se odvodu vyhnuli.

Vojenská služba je pro většinu Izraelců povinná, ale ultraortodoxní muži, kteří studují posvátné knihy a náboženství, byli z velké části vyňati kvůli pravidlu respektovanému od prvních let existence židovského státu.

Spor o jejich službě v armádě rozděluje izraelskou společnost již dlouho: část Izraelců požaduje, aby ultraortodoxní komunita přispěla k bezpečnosti země jako ostatní.

Soudní příkaz po letech odkladů znamená, že armáda nyní může povolat ultraortodoxní muže do služby, ale zatím se to ještě nestalo. Ultraortodoxní ženy obecně nepodléhají branné povinnosti.

Šas, jedna ze dvou ultraortodoxních stran ve vládě premiéra Benjamina Netanjahua, se od Arbelových vyjádření distancovala, protože doufá, že se v této palčivé otázce dohodne na kompromisu s ostatními frakcemi.

Na protest proti plánům na zrušení zmíněné výjimky se ve čtvrtek v Jeruzalémě sešly tisíce ultraortodoxních židů, kteří upozorňovali, že jejich povolávání do armády povede k likvidaci ješív.