Izrael za nás dělá špinavou práci, konstatoval Merz. Protiíránské operace podpořil

Prohlášení zaznělo v kontextu probíhající války mezi Tel Avivem a Teheránem, která výrazně zasahuje geopolitickou rovnováhu na Blízkém východě. Podle Merze představuje Írán destruktivní sílu, která systematicky podkopává bezpečnost Západu. 

Odkázal přitom na události z 7. října 2023, kdy Hamás provedl masivní útok na izraelské civilisty, a zdůraznil, že bez podpory z Teheránu by k němu vůbec nedošlo. Írán podle něj nefiguruje pouze jako ideologický rival, ale jako klíčový organizátor teroristických aktivit v regionu.

Německý kancléř zároveň ocenil „odvahu a rozhodnost“, s níž Izrael podle jeho slov čelí hrozbě íránských zástupných sil. Varoval, že bez zásahu by Západ čelil scénáři dlouhodobé destabilizace a možnosti, že by se Írán v dohledné době mohl stát jadernou mocností.

Ve svém vyjádření Merz rovněž připomněl roli Íránu v podpoře ozbrojených struktur jako Hizballáh v Libanonu, Hamás v Gaze či šíitských milic operujících v Iráku. Tyto organizace, označované Evropskou unií i Spojenými státy za teroristické, jsou podle něj součástí strategické architektury Teheránu a slouží k rozšiřování jeho vlivu mimo vlastní území.

Ještě na konci května kancléř překvapil veřejnost, když se v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung nepřímo vymezil vůči tradiční německé doktríně tzv. Staatsräson – tedy závazku, že bezpečnost Izraele je nedílnou součástí německé státní identity. Vyjádřil tehdy „hluboké zděšení“ nad civilními ztrátami v Pásmu Gazy a naznačil, že bezvýhradná podpora má své meze.

Současná Merzova rétorika bilancuje mezi realistickým uznáním bezpečnostních hrozeb a vědomím, že západní podpora Izraele nemůže být bezvýhradná, pokud zároveň ignoruje humanitární katastrofu. Jeho pozice tak může předznamenat širší posun v evropském uvažování o budoucnosti vztahů se státy Blízkého východu.