Jihokorejský prezident otevírá dveře vojenské pomoci Ukrajině

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters, že pokud by došlo k rozsáhlému útoku na ukrajiské civilisty, Jižní Korea je ochotna Kyjevu poskytnout pomoc nad rámec humanitární a ekonomické podpory. Jihokorejský prezident příští týden odletí do Spojených států na státní návštěvu. 

Podle zdroje se jedná o první náznak toho, že Soul mění svůj postoj k vojenské pomoci Kyjevu, a to více než roce od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Jihokorejský prezident Jun uvádí, že jeho vláda zkoumá možnosti, jak pomoci při obraně a obnově Ukrajiny, podobně jako získala mezinárodní pomoc Jižní Korea během korejské války v letech 1950-53. Pokud by se vyskytla situace, kterou mezinárodní společenství nemůže tolerovat, jako například rozsáhlý útok na civilisty, masakr nebo závažné porušení válečného práva, může pro Jižní Koreu být obtížné trvat pouze na humanitární nebo finanční podpoře. Podle Reuters jde o první náznak ochoty Jižní Koreje poskytnout Ukrajině zbraně, i když to ještě před rokem vylučovala.

"Domnívám se, že rozsah podpory na obranu a obnovu země, která byla nezákonně napadena jak podle mezinárodního, tak podle vnitrostátního práva, nebude omezen," řekl jihokorejský prezident. "Avšak s ohledem na naše vztahy se stranami zapojenými do války a vývoj na bojišti přijmeme nejvhodnější opatření," dodal.

Jižní Korea je významným spojencem USA a klíčovým výrobcem dělostřelecké munice. Navzdory rostoucímu tlaku od západních spojenců se snažila vyhnout situaci, která by mohla narušit vztahy s Ruskem kvůli jihokorejským společnostem, které tam působí, i vlivu Moskvy na Severní Koreu.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol příští týden odcestuje do Washingtonu, aby se setkal s americkým prezidentem Joem Bidenem při příležitosti 70. výročí spojenectví obou zemí. Cílem setkání je dosáhnout "hmatatelné výsledky" při zlepšení reakce na hrozby ze strany Severní Koreje, která nedávno zintenzivnila své vojenské testy a odpálila svou první mezikontinentální balistickou raketu na pevné palivo. Jižní Korea plánuje posílit své průzkumné a zpravodajské schopnosti a vyvinout "vysoce účinné zbraně", aby zamezila dalším severokorejským hrozbám. Podle Juna, pokud by vypukla jaderná válka mezi Jižní a Severní Koreou, nebyla by to jen záležitost mezi těmito dvěma zeměmi, ale celá severovýchodní Asie by mohla být ohrožena. Je třeba tomu předejít.

Napětí v posledních týdnech vzrostlo, když KLDR pohrozila „praktičtější a ofenzivnější“ akcí ohledně Jižní Koreji a USA. Jun oznámil, že je otevřený mírovým rozhovorům, ale staví se proti jakémukoli „překvapivému“ summitu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který by se svým voličům „předvedl“ z domácích politických zájmů.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Jižní Korea Jun Sok-jol

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 2 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 15 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy