Kaliňák chce obnovit četnictvo, protože policie nestíhá. V historii zanechalo krvavou stopu

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák by rád obnovil četnické vojsko neboli takzvané žandáry. Řekl to ve vánočním rozhovoru pro stanici TA3. Nepřipomněl však, jakou roli hrála tato složka státní moci v dobách nacistické okupace a slovenské kolaborace s režimem Adolfa Hitlera. 

Četníci, slovensky tzv. žandári, byli až do roku 1945 vojenská organizovaná složka, která plnila většinou úkoly policie. Napsal o tom například slovenský server Denník N.

Ministr obrany chce ulevit policistům. „Chtěli jsme se vrátit ke starému principu, kdy četnický sbor neboli četníci fungovali v rurálních oblastech, což umožnilo policie stáhnout své hlídky primárně do měst a zvýšit tak bezpečnost,“ vysvětlil Kaliňák. 

Podle něj by tento krok zvýšil bezpečnost ve městech a přiblížil služby občanům. Profesionální vojáci takovým způsobem mohou ve volném čase působit po boku policejních hlídek. 

Jestliže by odsloužili dvacet 12hodinových služeb ročně, mohli by si přijít na příplatek 3000 eur, což je v přepočtu asi 75 tisíc korun. „Jestli nestihnete všech dvanáct služeb, budete mít nárok aspoň na poměrnou část. A kdybyste naopak odsloužili více hodin, můžete se dostat i nad tuto částku,“ popsal podle serveruKošicak.sk. 

Na jeho slova reagovalo jak policejní prezidium, tak ministerstvo obrany. Ministerstvo vnitra dle svých slov potřebuje od armády podporu spíše v ochraně strategických objektů, jako jsou ropovody a plynovody.

Podle ministerstva obrany si situace na venkově žádá „rázné kroky“. „V některých okresech už policii skoro není vidět,“ informoval resort.

Kaliňák se údajně inspiruje italskými karabinéry nebo francouzskými četníky, kteří rovněž spadají pod ministerstvo obrany a pomáhají policii. „Neumíme se vždy trefit na sto procent, ale věřím, že tento krok pomůže posílit bezpečnost tam, kde je to nejvíc potřebné,“ dodal šéf resortu. 

Na Slovensku, stejně jako v dalších částech Rakousko-Uherska a později Československa, žandáři (z francouzského gendarme) plnili v minulosti funkci ozbrojeného sboru, který zajišťoval veřejný pořádek, bezpečnost a boj proti kriminalitě zejména ve venkovských oblastech.

V některých obdobích, zejména během Rakousko-Uherska a autoritářských režimů, žandáři plnili úlohu nástroje státní moci. Dozorovali nad obyvatelstvem, potlačovali projevy odporu vůči režimu, například nacionalistické nebo protistátní aktivity.

V období Slovenského štátu v letech 1939-1945, kdy země působilo jako spojenec a loutkový stát nacistického Německa, se tzv. žandári podíleli na represích proti opozici a pronásledování Židů nebo Romů. Žandárstvo bylo po druhé světové válce v Československu zrušeno a jeho funkce převzala nově zřízená Veřejná bezpečnost.

Související

Více souvisejících

Robert Kaliňák Slovensko Policie SR

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Obvinil vládu Petra Fialy z nekalé činnosti a netransparentnosti v souvislosti s kauzou, kdy bývalý šéf české justice Pavel Blažek přijal pro svůj resort miliardu v bitcoinech od trestaného Tomáše Jiřikovského. „Skutečně z nás dělají banánovou republiku a vyšetřuje to i FBI,“ prohlásil.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pavel Blažek

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek

Bitcoinová kauza, která otřásla českou politickou scénou, se podle slov Pavla Blažka může stát definitivní tečkou za jeho politickou kariérou. Dosluhující ministr spravedlnosti z ODS se o celé záležitosti podrobně rozpovídal v podcastu Dimun, kde tvrdí, že jeho jediným cílem bylo získat finanční prostředky pro státní správu. Zároveň přiznal, že zvažuje odchod z politiky, neboť má pocit, že „odchází jako zpráskaný pes“. Na sociální síti X později uvedl, že nebude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů

Ruská vojska pokračují v mohutné ofenzivě na severu Ukrajiny a dostávají se do bezprostřední blízkosti regionálního centra Sumy. Město, které mělo před válkou přibližně čtvrt milionu obyvatel, se tak ocitá v dosahu ruských dělostřeleckých systémů i bezpilotních letounů, varují ukrajinští představitelé a analytici.

před 7 hodinami

Pavel Blažek

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby

Českou politickou scénou otřásá rozsáhlý skandál, který by mohl výrazně ovlivnit výsledek nadcházejících podzimních parlamentních voleb. V centru aféry stojí dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jenž rezignoval poté, co vyšlo najevo, že jeho ministerstvo přijalo dar v podobě bitcoinu v hodnotě 40 milionů eur od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského, upozornil server Politico.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vernisáž na náměstí Míru.

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby

Před šestnácti lety přišli studenti Školy Michael s nápadem, že by svá díla měli sdílet s širší veřejností – nejen se svými učiteli nebo návštěvníky školy. Vznikl tak FESTMICHAEL, dnes už tradiční přehlídka nejlepších prací studentů Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael, která každý rok oživuje veřejný prostor hlavního města.

před 8 hodinami

V Džiddě jednají delegace USA a Ukrajiny. (11.3.2025)

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci

V únoru letošního roku vzbudilo setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozornost nejen kvůli konfrontační atmosféře, ale i kvůli výraznému kontrastu mezi bojovým oblečením Zelenského a elegantním oblekem jeho vedoucího kanceláře Andrije Jermaka, který tiše seděl po jeho boku. Právě Jermak, padesátník s minulostí právníka a filmového producenta, se za poslední roky stal jednou z nejvlivnějších postav v ukrajinské politice – a zároveň i jednou z nejkontroverznějších, píše Politico.

před 9 hodinami

Eva Decroix

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu

Vláda se chystá na významnou personální změnu. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhuje poslankyni a místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Tato čtyřiačtyřicetiletá právnička a mediátorka má ve funkci nahradit Pavla Blažka (ODS), který rezignoval kvůli rozsáhlé kauze spojené s přijetím daru v podobě bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun.

před 9 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici

Nizozemská vládní koalice se v úterý ráno zhroutila poté, co Geert Wilders, předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), oznámil odchod své strany z vlády kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Konec podpory PVV znamená pád nejpravicovější vlády v moderních nizozemských dějinách a pravděpodobně povede k předčasným volbám.

před 10 hodinami

Britské batole Madeleine McCannová zmizela 3. května 2007.

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání

V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.

před 11 hodinami

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy