Kam s nebezpečným odpadem? Turecko řeší po zemětřesení další problém

"Přežili jsme zemětřesení, ale zemřeme kvůli odpadu z trosek," řekli protestující novinářům. Také Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) minulý měsíc upozornila, že v mnoha zřícených budovách byl například nebezpečný azbest. Trosky se staly i z několika nemocnic či poliklinik, takže obsahují i látky z nemocničního vybavení.

Únorové zemětřesení, které si vyžádalo přes 50.000 obětí, podle Greenpeace vytvořilo na 100 milionů tun sutin. Rozvojový program OSN (UNDP) minulý měsíc odhadl, že odpadu z trosek je 116 až 210 milionů tun. Přitom při předchozím velkém zemětřesení v Turecku v roce 1999, jež si vyžádalo na 18.000 obětí, bylo podle UNDP sutin asi 13 milionů tun.

Deník The Washington Post před měsícem srovnal množství trosek s dalšími přírodními katastrofami. Podle něj vzniklo při zemětřesení v Turecku v únoru více odpadu z trosek než například při hurikánu Katrina z roku 2005 a asi desetkrát více než při zemětřesení na Haiti v roce 2010.

Na nejasnosti kolem míst, kam vláda trosky ze zemětřesení odváží, si už dříve stěžovali také turečtí ekologové. "Existuje 19 míst, kam se odpad po této katastrofě sváží. Víme o sedmi z nich, ale 12 ostatních je nám záhadou. Je to absolutně netransparentní," postěžoval si Utku Firat z tureckého sdružení ekologických inženýrů.