Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyjádřil naději, že bude schopen přesvědčit Moskvu, aby se vrátila k dohodám týkajícím se přepravy zemědělských komodit přes Černé moře. Agentura Reuters informuje, že Erdogan věří, že západní země by se měly také snažit vyjít vstříc ruským požadavkům. Důvodem, proč Moskva odmítla prodloužení černomořských dohod, je údajně nedostatečné naplnění části týkající se exportu ruských potravin a hnojiv.
Erdogan řekl novinářům, že věří, že prostřednictvím podrobných diskusí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem bude možné zajistit pokračování této humanitární dohody. Podle něj může pozastavení černomořských dohod vést k řadě nepříznivých dopadů, jako je růst cen potravin a omezená dostupnost v chudších částech světa. Erdogan varoval, že to může vyvolat nové migrační tlaky, což by mohlo představovat závažný problém.
Turecký prezident dále uvedl, že Rusko má nějaká očekávání a pokud budou tyto požadavky splněny, pak Moskva souhlasí s aktivním fungováním obilného koridoru. Erdogan zdůraznil, že nyní záleží na západních zemích, aby zareagovaly na ruské požadavky a zjistily, jaké změny jsou možné a proveditelné.
Rusko v pondělí zastavilo svou účast na obilných dohodách, které umožňovaly vývoz ukrajinských zemědělských produktů přes přístavy v Černém moři do celého světa. Podle některých představitelů šlo o maják naděje v této nelehké době a krach dohody pocítí miliony lidí po celém světě.
Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou prostředkovala OSN a Turecko, byla podepsána v červenci loňského roku. Vznikla jako reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, která zastavila vývoz zemědělských produktů obou zemí přes Černé moře. Původní platnost dohody byla 120 dní a od té doby byla několikrát prodloužena, naposledy v polovině května.
V pondělí ale definitivně přestala platit. "Bohužel, část ujednání týkající se Ruska nebyla dosud splněna. Jejich platnost tedy skončila," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že určité části dohod týkající se Ruska nebyly naplněny. Platnost smluv vypršela a Peskov dodal, že jakmile budou splněny ruské podmínky, Moskva se "okamžitě" vrátí k dohodám.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ale ruský krok považuje za bezohledný. Rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody je bezohledné, protože hladovějícím lidem ve světě ještě více ztíží přístup k potravinám, prohlásil.
Generální tajemník OSN António Guterres podotkl, že za rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné dohody "zaplatí" miliony lidí. Dohoda byla podle šéfa OSN "záchranným lanem pro celosvětovou potravinovou bezpečnost a majákem naděje v problematickém světě". Dodal, že Rusko svým odstoupením zasadilo úder lidem v nouzi po celém světě.
"Účast na této dohodě je nakonec volbou, avšak lidé na celém světě zápasící s obtížemi nemají na výběr. Stovky milionů lidí čelí hladu a spotřebitelé čelí celosvětové krizi související s životními náklady," uvedl Guterres.
Obilná dohoda přitom hraje důležitou roli v řešení globální krize v oblasti potravinového zabezpečení a přispěla k nižším cenám obilí. Podle statistik Evropské unie bylo do května 2023 v rámci Černomořské obilné iniciativy vyvezeno více než 30 milionů tun obilí a dalších potravin. Více než 50 % nákladu tvořila kukuřice, na niž nejcitelněji dopadly důsledky blokády ukrajinských zásob na začátku války. Kukuřici bylo třeba rychle přemístit, aby bylo vytvořeno místo pro pšenici z letní sklizně.
64 % pšenice vyvezené v rámci dohody přitom putuje do rozvojových zemí. Od zahájení iniciativy v srpnu 2022 opustilo podle EU ukrajinské přístavy více než 625 000 tun pšenice směřující do Etiopie, Jemenu, Afghánistánu, Súdánu, Somálska, Keni a Džibutska. Kukuřice se vyváží téměř rovným dílem do rozvinutých a rozvojových zemí.
Související
Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží
Turecko se snaží obnovit černomořskou obilnou iniciativu
obilí, pšenice , Recep Tayyip Erdogan , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák