Vzpoura proti Bruselu: Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají zrušit zákaz dovozu ukrajinského zboží

Evropská komise se odmítla kategoricky vyloučit, že by proti těmto třem zemím zahájila právní kroky. Zástupce mluvčího Komise, Olof Gill, ve čtvrtek uvedl, že nevidí „žádné ospravedlnění pro udržování těchto národních opatření“. Nová obchodní dohoda má přitom řešit obavy členských států z negativního dopadu přílivu ukrajinského dovozu.

Komise hodlá „zintenzivnit kontakty“ s neústupnými vládami. Na přímou otázku, zda Komise vyloučila zahájení řízení pro porušení Smlouvy, Gill odpověděl, že „všechny možnosti jsou na stole“.

Tento vzdor podtrhuje, jak politicky citlivým se stal obchodní vztah EU s Ukrajinou. Hlavní města de facto vyzývají Brusel, aby si vybral mezi prosazováním obchodního paktu s Kyjevem a zachováním dobrých vztahů se členskými státy.

Brusel se doposud zdráhal jednat, protože doufal, že aktualizovaná obchodní dohoda (schválená 13. října) učiní národní zákazy nadbytečnými. Zdroje z jednání naznačují, že v neochotě jednat hraje roli i politika. Zahájení soudního sporu proti Polsku by mohlo narušit vztahy s proevropskou vládou Donalda Tuska. Zároveň by postihnutí pouze Maďarska a Slovenska mohlo být vnímáno jako dvojí metr.

Vláda v Polsku potvrdila, že její omezení „nejsou automaticky zrušena“ novou dohodou EU a zůstávají v platnosti. Podobně maďarský ministr zemědělství István Nagy oznámil, že Budapešť zachová svou národní ochranu, a obvinil Brusel z „upřednostňování ukrajinských zájmů“. Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč prohlásil, že záruky v nové dohodě „nejsou dostatečně silné“ pro ochranu místních producentů, čímž naznačil, že Bratislava bude postupovat stejně.

Tato situace sice poskytuje Ukrajině stabilnější rámec pro export po dočasné liberalizaci obchodu z roku 2022, ale zároveň odhaluje vážné napětí mezi závazky EU vůči Kyjevu a ochranou zemědělských trhů členských států.