Macron jmenoval premiérem Francie Michela Barniera

Macron se snaží ukončit týdny trvající politickou patovou situaci, která vznikla po předčasných parlamentních volbách v červenci. Barnier, který má nyní 73 let, se tak stal nejstarším premiérem v moderní historii Francie.

Prezident zvažoval několik potenciálních kandidátů na premiéra, ale žádný z nich nezískal dostatečnou podporu parlamentních stran pro vytvoření stabilní vlády. Ani u Barniera však není jisté, zda jeho kabinet bude schopen prosadit potřebné reformy. Levicová opozice pravděpodobně předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě.

Barnier čelí výzvě prosadit v parlamentu reformy a rozpočet na rok 2025, zatímco Francie čelí tlaku Evropské komise a dluhopisových trhů na snížení rozpočtového schodku.

Marine Le Penová, lídryně krajně pravicového Národního sdružení (RN), uvedla, že její strana nebude součástí Barnierovy vlády. Zároveň zdůraznila, že nový premiér by měl reflektovat obavy občanů týkající se imigrace. Barnier byl ihned po jmenování odmítnut i krajní levicí, která hovoří o "ukradených" volbách.

Macron měl problémy jmenovat nového premiéra kvůli rozštěpení v parlamentu, kde žádná strana nezískala většinovou podporu. I když levicová aliance Nová lidová fronta (NFP) vyhrála volby, Macron odmítl jmenovat jejího kandidáta, protože by podle něj neměla dostatečnou podporu v parlamentu a její vláda by ohrozila institucionální stabilitu země.

Navzdory největšímu počtu křesel pro NFP by jakákoliv vláda z tohoto bloku pravděpodobně rychle čelila vyslovení nedůvěry, protože žádný blok, včetně Macronových centristů a krajně pravicové RN, nemá většinu v Národním shromáždění.