Bělorusko oznámilo, že na své hranice s Ukrajinou vyslalo vojenské letadlo, síly protivzdušné obrany a další zbraně. Prezident Alexandr Lukašenko prohlásil, že v pohraničním regionu rozmístil téměř třetinu ozbrojených sil země.
"Skupina byla výrazně posílena a v tuto chvíli plní svou službu na jižní hranici naší země," uvedl velitel běloruského letectva a protivzdušné obrany Andrej Lukianovič pro státní televizi CTV.
Podle jeho slov byly na hranici rozmístěny letecké jednotky, síly protivzdušné obrany a také rádiová technika.
Několik dní po překvapivé ukrajinské ofenzivě na ruském území Lukašenko, věrný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, obvinil Kyjev z agresivní politiky a tvrdil, že Ukrajina nasadila na hranice s Běloruskem 120 000 vojáků, píše Reuters.
Lukašenko dodal, že bělorusko-ukrajinské hranice jsou zaminovány "jako nikdy předtím" a ukrajinské jednotky by utrpěly velké ztráty, pokud by se pokusily je překročit.
Ukrajina uvedla, že nezaznamenala zvýšení počtu běloruských vojáků na hranicích, a Lukašenkova prohlášení označila za „rétoriku“ zaměřenou na uspokojení Putina, který využil Bělorusko při své invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Lukianovič pro CTV dodal, že Bělorusko získalo letadla od Moskvy a usiluje o posílení svých systémů proti dronům.
Běloruský prezident patřil od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 mezi největší podporovatele Ruska, jehož jednotkám umožnil podniknout invazi na Ukrajinu i ze svého území.
Ve čtvrtek v rozhovoru pro ruskou státní televizi však vyzval Rusko a Ukrajinu k jednání a ukončení války. Vyjádřil zároveň obavy z rozšíření konfliktu do Běloruska a dodal, že z války podle něj profituje pouze Západ.
Minulý týden Lukašenko obvinil Ukrajinu z narušení vzdušného prostoru pomocí dronů a k ukrajinským hranicím vyslal dodatečné vojenské jednotky.
Na margo použití ruských jaderných zbraní na běloruském území uvedl, že nevidí důvod k jejich použití, pokud nebudou narušeny běloruské hranice.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák