NATO míří k tomu, aby překročilo červené čáry na Ukrajině, varuje Maďarsko

Severoatlantická aliance intenzivnějším financováním války na Ukrajině činí mílové kroky směrem k tomu, aby překročila dříve stanovené červené čáry. Podle agentury MTI to prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.

"NATO chce nyní napumpovat dalších sto miliard dolarů do války na Ukrajině. Mír se tak Evropě stále více vzdaluje, protože i NATO rychle postupuje k překročení dříve společně nakreslených červených čar," zdůraznil Szijjártó.

Podle jeho slov aliance NATO chce intenzivněji koordinovat i dodávky zbraní na Ukrajinu a výcvik ukrajinských vojáků.

"Ve smyslu návrhu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který dostaly členské země Aliance v úterý, těch sto miliard dolarů by se mělo vysbírat za pět let, což znamená, že NATO počítá s prodloužením války minimálně o pět let," zdůraznil maďarský ministr.

Szijjártó zopakoval postoj Maďarska, že Budapešť se nechce podílet na operacích aliance NATO týkajících se dodávek zbraní a ani na výcviku ukrajinských vojáků.

Szijjártó už loni uvedl, že v rámci podpůrného programu je možné poskytovat Kyjevu pouze tzv. nesmrtící prostředky, a to pouze na dobrovolném základě. Dodal, že stále platí rozhodnutí NATO, že je třeba udělat vše pro to, aby nedošlo ke konfrontaci s Ruskem.

"Přestože na setkání vládla specificky válečná atmosféra, nikdo toto rozhodnutí nezpochybňoval," uvedl maďarský ministr s tím, že spojenci údajně dali jasně najevo, že za současných okolností nepřichází v úvahu členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.

Szijjártó dodal, že Maďarsko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny, ale zároveň by se podle jeho názoru mělo ujasnit, že válka, která tam zuří, není válkou Evropy. Členství Ukrajiny v NATO podle něj není aktuální, protože není možné přijmout zemi ve válečném stavu.

Dodal, že v NATO také není místo pro stát, který neustále potlačuje práva národnostních menšin. Kyjev se podle něj z hlediska práva používání mateřského jazyka národnostních menšin musí vrátit k podmínkám z roku 2015.

"Rozumíme a vnímáme, že Ukrajinci slibují, že už je vypracován návrh zákona, že nyní najednou svolali zástupce menšin, což se léta nedělo. Nyní se velmi snaží," poznamenal Szijjártó, který však místo slibů od Kyjeva očekává přijetí příslušné legislativy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po schůzce s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem na konci září vstup Ukrajiny do NATO označil za otázku času, uvedl server Independent.

"Ukrajina si zaslouží, aby se stala členem NATO - a stane se jím," uvedl Zelenskyj později v pravidelném večerním videoproslovu. "Pracujeme na tom, abychom v souvislosti s členstvím v NATO dosáhli praktické pokroky," dodal. 

Související

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 
Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Maďarsko NATO Péter Szijjártó

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy