Politici některých zemí Evropské unie kritizují návrh na omezení cen plynu v případě jejich výrazného nárůstu, s nimž v úterý přišla Evropská komise. Zastánci zavedení cenového stropu hovoří o tom, že vzhledem k nastavené ceně 275 eur (6700 Kč) za megawatthodinu je mechanismus komise v praxi téměř nepoužitelný či může mít negativní dopad.
Podle diplomatů je téměř vyloučeno, že by se na parametrech cenové regulace na čtvrtečním zasedání shodli ministři energetiky. Spor okolo cenového stropu přitom může zablokovat i schválení dalších nouzových opatření.
Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem.
Komise v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských zemí EU usilujících o omezení cen plynu přišla s návrhem, který má od ledna zabránit extrémnímu zdražování na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF). Zakázán by měl být na tomto nejdůležitějším evropském trhu prodej všech termínových kontraktů na následující měsíc, pokud bude jejich cena nejméně dva týdny převyšovat zmíněnou hranici. Zároveň musí být po dobu deseti dnů nejméně o 58 eur vyšší než průměrná světová cena zkapalněného zemního plynu LNG.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes označil tento práh za "velmi vysoký" a kritické hlasy se ozývají i z dalších zemí usilujících o zavedení celounijního stropu: z Itálie, Španělska či Belgie. "Španělsko soudí, že tento návrh může mít opačné důsledky, tedy místo snížení cen dokonce až jejich zvýšení," prohlásil španělský premiér Pedro Sánchez.
Diplomaté i experti podotýkají, že strop nastavený komisí by kvůli svým parametrům nebyl aktivován ani letos v srpnu, kdy rekordní ceny plynu překračovaly 300 eur. "Komise tak dlouho zdůrazňovala, že nechce zasahovat do trhu, až přišla s návrhem, který nebude nikdy použit," sdělil ČTK jeden z diplomatů.
Narážel tím na fakt, že unijní exekutiva vyslyšela volání většiny států až po několika měsících a její návrh je výrazně výše, než by si některé země představovaly. Zavedení stropu na druhé straně dlouhodobě odmítají Německo, Nizozemsko a skandinávské státy, které se obávají možného zvýšení spotřeby plynu a nedostatku dodávek. Komise zdůraznila, že nastavení mechanismu těmto rizikům předejde.
O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky na mimořádném zasedání svolaném českým předsednictvím. Státy mají možnost parametry návrhu upravovat, k jeho schválení je potřeba kvalifikovaná většina hlasů. Část zemí požadujících strop již dříve pohrozila, že pokud nebude na stole funkční mechanismus, nepodpoří ani další opatření z nového krizového balíku. Těmi jsou společné nákupy plynu či solidární poskytování nouzových dodávek sousedním zemím, pokud jim nevystačí zásoby.
Související
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 3 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 6 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 7 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák