Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Trumpovo pozvání pro Merze do oficiálního vládního sídla Blair House vyvolalo u německé delegace mírný optimismus. Schůzka je sice politicky riskantní, ale Merz se dlouhodobě snaží Trumpovu administrativu získat na svou stranu – zejména radikálním příslibem posílit armádu a zpřísnit migrační politiku.

Merz v posledních týdnech změnil tón i vůči USA. Zatímco ještě v únoru, po vítězství v předčasných volbách, hovořil o nutnosti „evropské nezávislosti na Spojených státech“ a o tom, že Trumpova administrativa je „v podstatě lhostejná k osudu Evropy“, dnes říká, že USA jsou „nepostradatelné pro evropskou bezpečnost“. A během květnové návštěvy centrály NATO v Bruselu dodal, že Trumpův přístup k Evropě se „očividně změnil“.

Vztahy mezi Berlínem a Washingtonem se skutečně výrazně zlepšily. Merzova vláda zaujala Trumpa i jeho administrativu mimo jiné tím, že slíbila vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Mluví se dokonce o ochotě investovat až 5 % HDP do obrany – což je dramatický nárůst oproti současným zhruba 2 %.

Kromě obrany je ale na stole také křehká otázka německé politické scény. Trump a jeho tým jsou nakloněni protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD), která je dnes druhou nejsilnější politickou silou v zemi. Viceprezident JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio otevřeně kritizovali německé tajné služby za to, že AfD označily za extremistickou. Vance navíc během únorové Mnichovské bezpečnostní konference napadl evropské lídry za to, že „se bojí vlastních voličů“ a že německý systém brání spolupráci s AfD.

Pro Merze, který si zakládá na odstupu od AfD, to byla studená sprcha. Po volbách dokonce zpochybnil další budoucnost NATO, pokud by USA přestaly hrát v alianci aktivní roli. Dnes ale otočil a buduje v Bílém domě novou tvář Německa – silného spojence, připraveného nést odpovědnost.

A právě osobní stránka by mohla sehrát klíčovou roli. Merz se snaží Trumpa zaujmout například zmínkami o jeho německých kořenech nebo společných známých. Popisoval, jak si spolu povídali o papeži (který pochází z Chicaga), o samotném Chicagu i o tom, kolikrát tam byl. „Trump říkal: ‚Oh, odkud znáš Chicago? To je skvělé město!‘“ líčil Merz tón hovoru.

Přesto mluvčí německé vlády Stefan Kornelius varuje, že „dynamika v Bílém domě je možná trochu nestabilní“. Všichni si vzpomínají na Trumpovy provokace během návštěv prezidenta Jihoafrické republiky nebo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého letos napadl společně s Vancem.

Pro samotného Trumpa toho ve hře příliš není – jde „jen o další návštěvu zahraničního lídra“, jak řekl anonymně jeden představitel Bílého domu. Pro Merze jsou ale sázky obrovské. Od výsledku schůzky se může odvíjet nejen evropská bezpečnostní strategie, ale i budoucnost NATO, přístup k Ukrajině či urovnání obchodní války mezi USA a EU.

Brusel se snaží dojednat vstřícný obchodní balíček, který by například zmírnil evropské regulace na autonomní auta – výměnou za ústup USA z hrozby nových cel na evropská auta. Technické detaily ale podle Merzova týmu v Oválné pracovně rozhodovat nebudou.

Jak poznamenal poslanec CDU Jürgen Hardt: „S sebou bude mít jen pár poznámek, pokud vůbec nějaké. Jinak se spolehne na svůj instinkt a schopnost najít správný tón.“

A jak to vidí Merz sám? „Kdokoli někdy viděl Trumpa v televizi, ví, jak ty rozhovory mohou dopadnout.“