Nová ruská taktika systematicky ničí ukrajinská města. Umírají civilisté, přibývá útoků drony

Ukrajinská města, včetně metropole Kyjeva, v posledních týdnech čelí jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od začátku invaze. Moskva stále častěji nasazuje upravené bezpilotní letouny typu Šahíd a střely dlouhého doletu v rozsáhlých, koordinovaných vlnách. Tato nová taktika způsobuje nejen materiální škody, ale především šíří strach mezi civilisty a zatěžuje ukrajinskou protivzdušnou obranu.

V noci na čtvrtek se terčem útoku stal opět Kyjev. Město se otřáslo pod dopadem výbuchů a obyvatelé popisovali scény připomínající nejtvrdší momenty z počátku války. „Dům se třásl, jako by byl z papíru,“ popsala podle britské stanice BBC obyvatelka Katya. Jiní zůstali celou noc ukrytí v koupelnách, metru nebo podzemních garážích.

Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů zahynuli při tomto konkrétním útoku dva lidé, dalších nejméně 16 osob utrpělo zranění. Téměř hodinu trvající nepřetržité exploze způsobily značné materiální škody. Trosky dronů dopadly mimo jiné na střechu obytné budovy v centrální čtvrti Ševčenkivskij. „Hoří obytné budovy, vozidla, sklady, kancelářské a nebytové budovy,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.

Oběťmi útoku se staly dvě ženy – 68letá obyvatelka Kyjeva a 22letá příslušnice policejního sboru. „Bohužel máme dva mrtvé. Tito lidé byli zabiti Rusy. Je to strašná ztráta,“ doplnil později Tkačenko.

Nejde přitom o ojedinělé incidenty. Útoky se odehrávají napříč celou zemí – včetně západního Lucku, daleko od frontové linie. Starosta města Ihor Poličšuk útok označil za „nejmasivnější“ proti Lucku od začátku války. „Na území jednoho z garážových družstev došlo k požáru a poškození garáží a k požáru na území jednoho z podniků. Zbytek škod se vyšetřuje,“ doplnil podle serveru Kyiv Post.

Na situaci reagovalo i Polsko, jehož vzdušné síly uvedly, že došlo k nasazení stíhaček k ochraně vzdušného prostoru. „Pozor, v souvislosti s útokem Ruské federace na objekty na území Ukrajiny začaly v našem vzdušném prostoru operovat polské a spojenecké letecké síly,“ informovalo polské letectvo na síti X.

Podle údajů mise OSN pro sledování lidských práv na Ukrajině byl červen nejtragičtějším měsícem za poslední tři roky, s více než 230 mrtvými a více než 1300 zraněnými civilisty. Podle dostupných informací se intenzita útoků výrazně zvýšila od lednové inaugurace Donalda Trumpa do čela Bílého domu. V červnu bylo zaznamenáno rekordních 5429 dronových útoků, přičemž jen v prvních devíti dnech července jich bylo více než dva tisíce.

Útočné drony Šahíd, dodávané Íránem a upravené Ruskem, se výrazně vyvinuly. Nyní létají výše, s delším doletem a nesou větší nálož – až 90 kilogramů výbušnin. Polovina z nich často funguje jako návnady, které mají zmást ukrajinskou obranu. Zatímco drony způsobují plošné škody, cílené raketové údery mají za cíl klíčovou infrastrukturu.

Experti podle BBC varují, že Ukrajina čelí stále většímu tlaku. Podle bezpečnostního experta Serhije Kuzana jde o válku zdrojů, v níž Rusko sází na kvantitu. „Čím více dronů se vypustí najednou, tím náročnější je tyto sestřelit. Nutí nás to využívat drahé rakety a letectvo,“ uvedl. Kyjev tak vyčerpává své omezené zásoby pokročilých systémů jako jsou střely Patriot, které byly původně určeny k obraně proti balistickým hrozbám.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti opakovaně apeluje na západní spojence, aby poskytli širší spektrum obranných systémů. Ve čtvrtek Velká Británie oznámila dodávku více než pěti tisíc protiletadlových raket a Kyjev doufá v uzavření dalších podobných dohod.

Ukrajina tak vstupuje do další fáze války, v níž kromě frontových bojů roste význam obrany proti vzdušným hrozbám. S pokračující výrobou a vývojem levných, ale účinných dronů zůstává otázkou, zda dokáže čelit taktice, která má především za cíl vyčerpat – materiálně i psychologicky.