Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,3 milionu. Od srpna přibylo 100.000 mrtvých za 11 dní, třikrát za deset dní, dvakrát za 12 dní, pak za 15 dní a třikrát za 14 dní. Posledních 100.000 mrtvých přibylo za 12 dní.
Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy, kde podle údajů JHU zemřelo přes 797.000 lidí. Následují Brazílie (616.000 mrtvých), Indie (475.000), Mexiko (296.000) a Rusko (283.000).
V České republice s covidem dosud zemřelo 34.377 lidí. Za prosinec zatím přibylo do statistik téměř 1100 úmrtí, v průměru 108 za den. Je to více než v listopadu, kdy na každý den připadalo 81 případů úmrtí.
ČR je nyní podle údajů serveru ourworldindata.org stále na sedmém místě podle celkového počtu potvrzených obětí koronaviru přepočtených na milion obyvatel (3193). Nejvíce obětí koronaviru na počet obyvatel vykazuje Peru (6045), následují Bulharsko (4271), Bosna a Hercegovina (3958), Maďarsko (3781), Černá Hora (3737) a Severní Makedonie (3702).
Související
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
S nástupem podzimu a chladnějšího počasí začíná v Česku úřadovat covid. V tomto týdnu se již potvrdilo přes pět tisíc nových případů nemoci. Dobrou zprávou však je, že se aktuální epidemická situace nepromítá do nemocnic.
V Česku dominuje jedna varianta covidu. Experty zatím situace neznepokojuje
V Česku se během září potvrdilo za den i přes tisíc nových případů covidu-19. Experty ale současná situace neznepokojuje, protože se výrazně neprojevuje v nemocnicích. Odborníci také prozradili, jaká varianta koronaviru momentálně dominuje.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi
Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí.
před 2 hodinami
Kriminalisté objasnili vraždu v Přelouči. Senior střílel z legálně držené zbraně
Policie pokročila s případem úterní vraždy ženy v Přelouči v Pardubickém kraji. Kriminalisté obvinili seniora, který byl jednou ze dvou zadržených osob na místě činu. Oběť měl připravit o život legálně drženou zbraní, k činu se přiznal.
před 3 hodinami
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Kratom podléhá od tohoto týdne v Česku nové regulaci. V platnost totiž vstoupil seznam psychomodulačních látek, se kterými nově mohou nakládat pouze oprávněné osoby.
před 4 hodinami
Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády
Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů.
před 5 hodinami
Primář z Domažlic odešel od soudu s výjimečným trestem. Odsedí si 28 let
U plzeňského krajského soudu v pátek padl rozsudek v případu primáře domažlické nemocnice, který měl loni v říjnu jednu ženu zavraždit a u druhé se o to pokusit. Lékař si vyslechl, že dostane výjimečný trest. Ve vězení má strávit následujících 28 let.
před 7 hodinami
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
před 7 hodinami
Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?
Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.
před 8 hodinami
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur.
před 9 hodinami
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.
před 10 hodinami
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.
před 11 hodinami
Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů
Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
před 11 hodinami
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.
před 12 hodinami
Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz
Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.
před 13 hodinami
Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem
Rusko podniklo v časných ranních hodinách v pátek masivní kombinovaný útok na Kyjev, který vyvolal požáry a rozmetal sutiny napříč mnoha částmi hlavního města, jak uvedl starosta Vitali Kličko. V prohlášení uvedl, že v důsledku četných zásahů bylo zraněno nejméně 11 lidí a záchranné složky zasahovaly na mnoha místech.
před 14 hodinami
BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá
BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.
před 15 hodinami
Počasí o víkendu: Bude chladněji, teploty začnou klesat
O víkendu nás čeká chladnější počasí. Podle ČHMÚ.cz se denní teploty budou pohybovat kolem deseti stupňů.
včera
Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku
Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.
včera
Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit
Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.
včera
COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí
Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.
včera
Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci
Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Zdroj: Libor Novák