Počet obětí války v Gaze stoupl na 35 tisíc

Na 35.034 stoupl počet obětí války v Pásmu Gazy, která trvá již více než sedm měsíců. Uvedlo to v neděli tamní ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem. Většina z obětí byli civilisté, informuje agentura AFP.

Nejnovější bilance zahrnuje také 63 úmrtí za posledních 24 hodin. Resort zdravotnictví dodal, že v důsledku války v Gaze dosud utrpělo zranění dalších 78.755 lidí.

Válka v pásmu Gazy začala po útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele 7. října 2023. Militanti z Hamásu tehdy zabili zhruba 1170 lidí, většinou civilistů.

Do Gazy zároveň unesli přibližně 250 rukojmí, z nichž přes sto propustili na během týdenního příměří přelomu listopadu a prosince výměnou za 240 palestinských vězňů.

Izrael na říjnový útok odpověděl masivními nálety a pozemní ofenzívou v Pásmu Gazy. Velká část Pásma Gazy je v důsledku bojů zruinována a její obyvatelé jsou ve velmi špatné humanitární situaci.

Přibližně 150.000 lidí už od pondělí uprchlo z města Rafah na jihu Pásma Gazy, kterému hrozí rozsáhlá izraelská vojenská ofenzíva, uvedla v sobotu Agentura OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA). O výrazně vyšším počtu, a sice 300.000 evakuovaných, informuje izraelská armáda, píše agentura DPA s tím, že tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Rodiny v celém městě se sklízejí na odchod a balí si věci, napsal jeden ze zaměstnanců UNRWA na sociální síti X. "Ulice jsou mnohem prázdnější," dodal. Podle UNRWA odešlo do pátku z Rafahu, který leží u hranic s Egyptem, zhruba 110.000 Palestinců.

Izraelská armáda ještě v pondělí vyzvala k evakuaci obyvatel východní části Rafahu. V sobotu svou výzvu rozšířila také na další části tohoto města včetně centra. Nejnovější nařízení se má přitom týkat zhruba 300.000 lidí. Evakuovat se mají do určené humanitární zóny v uprchlickém táboře ve městě al-Mawásí.

Zdá se, že Izrael se stále více blíží spuštění ohlašované ofenzívy v Rafahu, ačkoli ze strany mezinárodního společenství sílí výzvy, aby od ní upustil. Americký prezident Joe Biden tento týden židovský stát varoval, že pokud na Rafah zaútočí, přestane mu dodávat dělostřelecké granáty a další zbraně. USA už jednu takovou dodávku velkých bomb pozastavily - právě kvůli obavám z plánovaného útoku na Rafah.

WHO má připravený nouzový plán pro případ izraelské pozemní operace ve městě Rafah v Pásmu Gazy, ale přesto nebude možné zabránit výraznému zvýšení počtu obětí. Minulý týden to prohlásil zástupce WHO pro palestinská území Rik Peeperkorn, informuje agentura Reuters.

"Opravdu chci zdůraznit, že tento nouzový plán je pouze náplastí. V žádném případě nezabrání předpokládanému prudkému nárůstu počtu úmrtí a případů onemocnění, které přinese tato vojenská operace," prohlásil Peeperkorn na tiskové konferenci v Ženevě.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně prohlásil, že ofenzíva proti městu Rafah se rozjede bez ohledu na to, zda palestinské hnutí Hamás přijme nebo nepřijme návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy a Egyptem.

Pozemní operace izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy by byla "nevýslovnou katastrofou," prohlásil tento týden šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Martin Griffiths. Uvedla to agentura AFP.

"Nejjednodušší pravdou je, že pozemní operace ve městě Rafah nebude ničím menším, než nevýslovnou katastrofou. Proti tomu nepomůže žádný humanitární plán," prohlásil Griffiths poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu přislíbil spuštění ofenzívy proti Rafahu. Do města se přitom uchýlilo přibližně 1,5 milionu Palestinců z jiných částí Pásma Gazy ohrožovaných boji.

"Svět už několik týdnů apeluje na zástupce Izraele, aby Rafah ušetřili, ale městu bezprostředně hrozí pozemní operace," prohlásil Griffiths. Její realizaci označil za katastrofický úder nejen pro civilní obyvatelstvo, ale také pro organizace usilující se doručovat humanitární pomoc.

Izrael podnikne invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy s cílem zničit prapory hnutí Hamás. V úterý to prohlásil Netanjahu s tím, že k tomuto kroku dojde bez ohledu na výsledek jednání dohody o příměří.

"Myšlenka, že zastavíme válku dříve, než dosáhneme všech jejích cílů, nepřichází v úvahu. Vstoupíme do Rafahu a zlikvidujeme tam prapory Hamasu - s dohodou nebo bez dohody, abychom dosáhli celkového vítězství," řekl Netanjahu během setkání s rodinami rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás minulou neděli vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy jsou jedinou zemí, která má schopnost zamezit možné izraelské invazi do města Rafah na jihu Pásma Gazy. Informovala o tom agentura AFP.

Abbás charakterizoval potenciální izraelskou invazi do Rafahu jako "největší katastrofu v historii palestinského lidu".

"Apelujeme na Spojené státy americké, aby požádaly Izrael o zastavení operace v Rafahu, protože Amerika je jedinou zemí, která má schopnost zabránit Izraeli ve spáchání tohoto zločinu," prohlásil palestinský prezident na světovém ekonomickém summitu v saúdskoarabské metropoli Rijádu.

Saúdská Arábie sama na počátku summitu v neděli vyzvala k "stabilitě" v regionu a varovala před důsledky probíhající války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v kontextu globální ekonomiky.

Ve městě Rafah na jihu palestinské enklávy nalezlo útočiště více než 1,5 milionu Palestinců po vypuknutí války v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navzdory mezinárodní kritice trvá na tom, že Izrael musí vyslat pozemní síly do Rafahu, jelikož to je podle něj klíčové pro vítězství ve válce s palestinským hnutím Hamás.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 4 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 4 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 7 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 8 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 10 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 12 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy