Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"

Během středeční tiskové konference odmítl mluvčí Pentagonu Sean Parnell sdělit, které konkrétní zbraňové systémy jsou dotčeny, kdy přezkum začal nebo kdo ho nařídil. Podle informací listů Politico a Wall Street Journal je hlavním iniciátorem této pauzy šéf obranné politiky Elbridge Colby.

„Ministerstvo důsledně analyzuje a přizpůsobuje svůj přístup k dosažení cíle ukončení války na Ukrajině, přičemž zároveň chrání americkou vojenskou připravenost a strategické priority v souladu s prezidentovou doktrínou 'Amerika především',“ uvedl Parnell. Dodal, že nebudou zveřejňovány žádné konkrétní údaje o počtech či typech zbraní, které jsou určeny pro Ukrajinu.

USA od počátku ruské invaze poskytly Ukrajině širokou škálu zbraňových systémů a miliony kusů munice. Prezident Donald Trump minulý týden během summitu NATO prohlásil, že by byl otevřený myšlence poslat Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot. Zároveň ale zdůraznil, že Spojené státy nemohou rozdávat zbraně „každému po celém světě“.

„Musíme se především postarat o Ameriku – o naši vlast a naše vojáky, ať jsou kdekoli,“ prohlásil Parnell.

Zatímco Pentagon zdůrazňuje, že americká armáda má veškeré kapacity, které potřebuje k plnění jakékoli mise, někteří odborníci a politici považují rozhodnutí pozastavit pomoc Ukrajině za závažný krok zpět.

„Tato náhlá změna kurzu oslabuje bezpečnost Ukrajiny a podrývá důvěryhodnost Spojených států jako garanta stability ve světě,“ varoval Mark Montgomery, ředitel washingtonské organizace Foundation for Defense of Democracies. Podle něj, i kdyby byl Elbridge Colby správně přesvědčen, že USA neměly Ukrajinu podporovat, od chvíle, kdy americká pomoc začala a Ukrajina se na ni spolehla, je přerušení těchto dodávek „neodpustitelné“.

Pentagon však trvá na tom, že jde o pragmatický krok, nikoli o výraz odmítnutí podpory. Podle Parnella je cílem pouze vyhodnotit, zda pomoc Ukrajině nevede k oslabení amerických zásob. Zároveň ale zdůraznil, že „USA mají nejmocnější armádu na světě, která je připravena jednat kdekoli a kdykoli“.

Jako důkaz připomněl nedávnou vojenskou operaci „Midnight Hammer“, při níž byly podle Pentagonu zcela zničeny íránské jaderné kapacity. Tento úder měl údajně zbrzdit íránský jaderný program o dva roky.

Zůstává ale nejasné, zda a kdy budou dodávky pro Ukrajinu obnoveny. Parnell uvedl, že ministerstvo obrany bude nadále předkládat prezidentovi doporučení, ale konečné rozhodnutí leží na něm.

Tato změna přichází v době, kdy Ukrajina čelí stále složitější bezpečnostní situaci a kdy NATO varuje před „stresujícím a obtížným létem“ pro ukrajinské síly. Kritici vnímají tento vývoj jako oslabení jednotné fronty Západu proti ruské agresi.