Rubl nadále oslabuje a ruští propagandisté zuří. Z pádu měny viní centrální banku

Ruská centrální banka ve snaze podpořit rubl v minulém týdnu rozhodla, že po zbytek letošního roku upustí od svých nákupů deviz na ruském trhu. Její politika nákupu deviz má Rusko chránit před nežádoucími dopady cenových výkyvů na světových surovinových trzích. Příjem ruské veřejné kasy je značně závislý ne ceně – a tedy i kursu rublu – a objemu vyvážených surovin typu ropy, plynu nebo třeba kovů typu niklu či zlata.

Centrální banka se svými nákupy deviz snaží dopady cenových poryvů v oblasti surovin stabilizovat. Zároveň tyto prodeje ovšem představují tlak na oslabení rublu, neboť centrální banka devizy nakupuje právě za ruskou měnu, které se tím pádem dostává do ekonomiky tím více, což tlačí cenu rublu – tedy kurs – dolů. Za současných okolností, kdy rubl tlačí dolů také jiné zásadní okolnosti už dala centrální banka přednost opuštění politiky stabilizace výkyvů na surovinových trzích.

Přesto to tedy k zastavení propadu ruské měny nestačí. V letošním roce již rubl vůči dolaru přišel o zhruba 25 procent své hodnoty. Společně a argentinským pesem a tureckou lirou představuje celosvětově nejvíce oslabující měnu letošního roku, a to ze všech měn vyspělých a rozvíjejících se ekonomik. Proti české koruně rubl letos ztratil dokonce zhruba 28 procent své hodnoty.

Důvodem propadu rublu je tedy předně pokles tržeb ruských vývozců ropy a zemního plynu, kteří ztrácejí své odbytiště v důsledku západních sankcí, přičemž zatím v odpovídající míře nenacházejí odbytiště nová. Zatímco loni v červenci činily tržby ruských vývozců ropy a plynu 16,8 miliardy dolarů, letos v červenci už to bylo jen 6,9 miliardy.

Pokles objemu vývozu znamená nižší poptávku po rublech ze strany vývozců, kteří potřebují v zahraničí utržené devizy, nejčastěji dolary, směňovat do ruské měny, aby v ní mohli platit daně nebo mzdy, ale také dostát regulatorním požadavkům Kremlu. Kreml totiž už loni na sklonku zimy, v reakci na západní sankce a aby podpořil ruskou měnu, nakázal ruským exportérům směňovat do rublu větší objem jejich v zahraničí utržených deviz.