Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Tento ekonomický růst je však z velké části tažen rekordními výdaji na vojenský sektor, který Kreml považuje za prioritu. Vývoz ropy z Ruska zůstal relativně stabilní, protože dodávky původně směřující do Evropy byly přesměrovány hlavně do Číny a Indie. Pomáhá tomu také existence takzvané „stínové flotily“ tankerů, jejichž vlastnictví a pohyb lze utajit, což umožňuje Moskvě obcházet sankce.

Ruský rubl se navíc stal letos nejlépe výkonnou světovou měnou, když posílil o více než 40 % podle dat Bank of America.

Přesto se však situace postupně mění a výhled do budoucna není bez obav. Vnitřní inflace zůstává vysoká, úrokové sazby vystoupaly až na rekordních 20 % a firmy zápasí s nedostatkem pracovní síly. Globálně také letos klesly ceny ropy, než je opět vystřelil konflikt mezi Izraelem a Íránem.

Ruský ministr hospodářství varoval, že země je „na pokraji recese“ po období tzv. „přehřátí“. Někteří analytici dokonce předpovídají možný ekonomický kolaps.

Jak však pro BBC zdůrazňuje moskevský ekonom Jevgenij Nadoršin, pokles bude spíše mírný a představa totálního zhroucení je podle něj „zcela lživá“. Rusko podle něj již prošlo mnohem hlubšími recesemi. Navíc nezaměstnanost je nyní na rekordně nízké úrovni 2,3 % a předpokládá se, že v příštím roce maximálně vzroste na 3,5 %. Pro srovnání, v Británii byla v dubnu nezaměstnanost 4,6 %.

I přesto však Rusko vstoupilo do období stagnace. Inflace dosáhla v dubnu téměř 10 %, a to zejména kvůli sankcím, které zdražují dovoz, a nedostatku pracovníků, což tlačí mzdy vzhůru. Podle Ruské vyšší ekonomické školy chybělo na konci roku 2024 zhruba 2,6 milionu pracovníků, což je způsobeno jednak nasazením mužů na frontu a jednak jejich odchodem do zahraničí.

Centrální banka tak zvýšila úrokové sazby na rekordní hodnoty, aby zpomalila růst cen, což však komplikuje firmám možnost získat kapitál na investice.

Výnosy z ropy a plynu navíc klesají kvůli sankcím a nižším cenám, v květnu meziročně o 35 %, což se promítá do rostoucího rozpočtového deficitu. To znamená méně peněz na infrastrukturu a veřejné služby. Politický analytik András Tóth-Czifra upozorňuje, že vojenský rozpočet je nepřekročitelný, takže peníze jsou nyní přesměrovávány z důležitých investičních projektů do sektoru obrany, což zhoršuje kvalitu veřejných služeb.

I když se Rusku podařilo sankce zvládnout lépe, než se čekalo, stále je pociťuje – ruské firmy mají problém dovážet potřebné technologie a automobilový průmysl je vážně poškozen. Evropská unie také zakázala dovoz ruského uhlí a výrazně diverzifikuje dodávky plynu s cílem do roku 2027 úplně přestat plyn z Ruska odebírat.

Analytici se shodují, že zatím žádná z těchto překážek Rusku nezabrání v krátkodobém horizontu pokračovat ve válce, ale dlouhodobě může ohrozit schopnost ekonomiky růst a diverzifikovat se.

Kreml zatím kritiku odmítá. V červnu mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že makroekonomická stabilita a „základní síla“ ruské ekonomiky jsou zřejmé. V dubnu zase uvedl, že díky vládním politikám ekonomika „docela úspěšně roste“.

Co přinese budoucnost, zůstává nejisté. Pokud by se letos podařilo dosáhnout míru mezi Ruskem a Ukrajinou, tlak na Moskvu by mohl polevit. Prezident Donald Trump již vyjádřil přání normalizovat vztahy a navázat nové ekonomické partnerství.

Evropa však podle odborníků pravděpodobně zachová sankce i v případě míru a nevrátí se k masivnímu nákupu ruské ropy a plynu jako před rokem 2022, byť mírný návrat plynu není vyloučen.

To vše ukazuje, že válka bude mít pro Rusko dlouhodobé náklady a Kreml pomalu vyčerpává možnosti, jak je kompenzovat.