Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

Přestože království disponuje nejmodernějšími zbraňovými systémy a mnohovrstevnou protivzdušnou obranou, v uplynulém týdnu čelilo smrtícím útokům přímo na hlavní letiště sloužící saúdské metropoli. Tyto útoky si vyžádaly oběti na životech a přinutily úřady k okamžitým bezpečnostním opatřením. Obyvatelé hlavního města se tak ocitli v situaci, kterou dosud znali spíše ze zahraničních zpravodajství.

Podle údajů Mezinárodního ústavu pro výzkum míru vydala země loni na obranu celkem 83 miliard dolarů. Tento obrovský finanční objem řadí království mezi deset největších vojenských investorů na celém světě. V rámci modernizace armády získala země americké stíhačky, pokročilé systémy Patriot či THAAD a další špičkovou techniku z evropských zemí.

Geografický rozsah celého území však podle CNN představuje pro obranyschopnost obrovskou výzvu, neboť stát zabírá přibližně pětinu rozlohy Spojených států. K tomu se přidává fakt, že bezpečnostní hrozby a ozbrojené incidenty přicházejí hned ze tří stran současně. Vedení armády tak musí neustále přizpůsobovat své strategie novým rizikům.

Z východního směru čelí království masivním útokům ze strany Íránu, odkud bylo odpáleno velké množství raket a bezpilotních letounů. Ze severu navíc útočí íránskými provokacemi povzbuzené milice z iráckého území, které se zaměřují na kritické ropovody. Z jihu pak vedení hrozbám čelí ze strany Hútíů využívajících členitý a nepřístupný horský terén Jemenu.

Úkolem ozbrojených sil je chránit rozsáhlou síť strategických cílů v reálném čase, což zahrnuje rafinerie, letiště, odsolovací zařízení i datová centra. Systémy včasného varování musí v řádu sekund detekovat hrozbu, vyhodnotit ji a případně varovat obyvatelstvo. Takto komplexní infrastruktura klade extrémní nároky na bdělost celého obranného aparátu.

Přestože moderní obranné systémy dokážou velkou část přicházejících střel úspěšně zneškodnit, některým projektilům se daří protileteckou ochranu prolomit. Velení armády tak musí činit velmi obtížná rozhodnutí o tom, jak efektivně distribuovat dostupné prostředky na ochranu bezpočtu zranitelných míst. Každá špatně chráněná oblast totiž představuje snadný cíl pro útočníky.

Jemenští povstalci si osvojili vysoce sofistikovanou taktiku, při níž chytře kombinují balistické střely s plochou dráhou letu a drony dlouhého doletu. Tímto způsobem se jim daří vědomě přetěžovat kapacitu protivzdušné obrany. Podobný přístup nápadně připomíná taktiku, kterou využívá Moskva při rozsáhlých úderech na ukrajinské území.

Za těmito útoky stojí dlouhodobá vojenská a finanční podpora ze strany Teheránu, která navzdory mezinárodním zbrojním embargům pokračuje. Odborníci opakovaně upozorňují na to, že nejnovější hútíjské rakety vykazují nápadnou podobnost s íránskými zbraňovými systémy. Tyto dodávky poskytují povstalcům nevídanou úroveň přesnosti a bojové síly.

Hútíové přitom sledují vlastní politické cíle a po letech ničivého konfliktu požadují okamžité zastavení saúdských náletů na Jemen. K tomu přidávají také nároky na vyplacení miliardových odškodnění za způsobené škody. Svými útoky na ropná zařízení a námořní dopravu v Rudém moři dávají jasně najevo svou sílu.

Snahy íránské diplomacie o zprostředkování mírových rozhovorů zatím narážejí na tvrdý a nekompromisní postoj povstaleckého vedení. Hútíové totiž odmítají nabízená krátkodobá příměří a hrozí dalším postupným rozšiřováním ozbrojeného konfliktu. Podle jejich vyjádření bude každým dnem hledání kompromisu obtížnější.

Pro saúdské vedení představuje tato eskalace obrovský problém, který ohrožuje ambiciózní ekonomické reformy známé jako Vize 2030. Útoky totiž podkopávají snahy korunního principu přilákat do země zahraniční investice, turismus a moderní technologie. Mnoho významných korporací tak raději účast na místních akcích odříkává.

Království se snaží aktuální krizi řešit budováním mezinárodních koalic a posilováním spojenectví s regionálními partnery. Spojené státy přitom vzhledem k vlastní vnitropolitické situaci zachovávají vůči přímému zapojení zdrženlivý postoj. Celková situace tak naznačuje, že čistě vojenské řešení je v nedohlednu a Saúdská Arábie bude muset hledat cestu složité diplomacie.

Související

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.
Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

Více souvisejících

Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 4 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 7 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 8 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 10 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 15 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy