Scholz chce ukončit ruskou invazi, vyzval k uspořádání dalšího mírového summitu

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu znovu apeloval na posílení diplomatického úsilí s cílem ukončit ruskou invazi na Ukrajinu a vyzval k uspořádání dalšího mírového summitu, kterého by se zúčastnila i Moskva.  

„Teď je ten správný čas zjistit, jaké možnosti máme k dispozici... Potřebujeme další mírovou konferenci, a Rusko musí mít u stolu své místo. To je úkol, který musíme nyní řešit, abychom zjistili, co je možné,“ řekl Scholz ve svém projevu před poslanci německého Bundestagu.

Kancléř Scholz také poukázal na to, že někteří němečtí voliči nesouhlasí s vojenskou podporou Ukrajiny a podporují politické strany, které se staví proti takové pomoci. Přesto zdůraznil, že podpora Ukrajiny je správným krokem, který bude trvat tak dlouho, jak bude nutné.

„Současně uděláme vše pro to, aby byly vždy prozkoumány možnosti míru – spravedlivého míru, který nebude vynucenou kapitulací a bude respektovat územní celistvost a suverenitu Ukrajiny jako napadené země,“ dodal Scholz.

Návrh na další mírovou konferenci, včetně účasti Moskvy, Scholz zmínil už v nedávném rozhovoru pro německou televizi ZDF. Tento návrh vyvolal kritiku od opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU), která kancléře obvinila z tlaku na Kyjev, aby začal jednat. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve oznámil, že v souvislosti s přípravami druhého mírového summitu o Ukrajině probíhají jednání se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odkazem na rozhovor Zelenského s indickými novináři.

Zelenskyj také uvedl, že v rozhovoru s indickým premiérem Nárendrou Módím vyjádřil podporu myšlence uspořádat druhý mírový summit v Indii.

„Chci však být upřímný – to platí nejen pro Indii, ale pro každou zemi, která by měla zájem uspořádat druhý summit. Nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k závěrečnému dokumentu červnového summitu ve Švýcarsku,“ řekl Zelenskyj.

Dodal také, že s Módím během páteční schůzky v Kyjevě diskutoval o všech bodech závěrečného dokumentu a o prvním mírovém summitu o Ukrajině.

Indický premiér během své krátké návštěvy Ukrajiny v pátek ujistil Zelenského, že Indie je připravena aktivně přispět k mírovému úsilí.

Švýcarsko v polovině června hostilo desítky světových lídrů na summitu, jehož cílem bylo najít cestu k míru na Ukrajině. Rusko na konferenci pozváno nebylo. Kyjev již dříve uvedl, že na další mírový summit by mohli být pozváni i představitelé Ruska. 

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrej Jermak už dříve zdůraznil, že nadcházející mírový summit organizovaný Kyjevem za účelem ukončení války na Ukrajině nemá být považován za začátek jednání s Ruskem. Uvedla to agentura Ukrinform.

V rozhovoru pro online noviny Jevropeiska pravda Jermak řekl: "Nikdo by neměl považovat druhý summit za začátek vyjednávání s Ruskem." Dále uvedl, že Ukrajina hodlá připravit konkrétní plán na dosažení míru, který bude předán Rusku.

Zelenskyj uvedl v polovině července, že jeho cílem je do listopadu letošního roku sestavit všechny části mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit.

První mírový summit uspořádala Ukrajina v červnu ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci 92 zemí, kromě Ruska. Kyjev připustil, že na příští schůzku o míru by mohli být pozváni i představitelé Ruska.

Spojené státy tento návrh podpořily. Rusko uvedlo, že nejdřív musí pochopit, co ukrajinský prezident Zelenskyj myslí druhým mírovým summitem, než případně přijme pozvání k jednání, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Ukrajina rozhodne, kdy, jak a za jakých podmínek se diplomatická jednání uskuteční," prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Podporujeme ukrajinskou vládu," dodal na dotaz novinářů, zda USA souhlasí se Zelenského návrhem.

Podle Millera je Ukrajina obětí a její území je napadeno, proto musí ona rozhodnout o jednáních a jejich formátu. "Nikdy však není jasné, jestli je Kreml připraven na skutečnou diplomacii," poznamenal.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

Více souvisejících

Olaf Scholz ,  válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy