Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem

Přestože se včera večer konalo slavnostní rozloučení s končícím kancléřem Olafem Scholzem, dnešní politický vývoj přepsal očekávaný scénář. Scholz podle všeho ještě dnes nepředá pomyslné klíče od kancléřství svému nástupci Friedrichu Merzovi – první pokus o jeho zvolení totiž skončil neúspěchem.

Navzdory plánům, že nová vláda bude potvrzena během dnešního odpoledne, zůstává Scholz i se svými ministry ve funkci v prozatímním režimu. Další postup zůstává nejasný a jednání mezi politickými stranami o dalším hlasování se zatím odkládá.

Problém je, že případné druhé hlasování – které je sice na dnešek méně pravděpodobné, ale na zítřek se aktivně zvažuje – by nejspíš vyžadovalo samostatné procedurální hlasování, k němuž by bylo zapotřebí vyšší většiny.

To by znamenalo nutnost získat podporu alespoň části opozice. Podle dostupných zpráv už CDU/CSU a SPD jednají s dalšími stranami, mimo jiné i s krajně pravicovou AfD a postkomunistickou Levicí, které by mohly potřebné hlasy dodat – i když lze předpokládat, že zároveň vyčkávají, zda by se z krize nedalo politicky vytěžit více.

Mezitím se zasedání Bundestagu přerušilo a probíhají intenzivní konzultace mezi stranami. Jak připomněl týdeník Spiegel, přesně před šesti měsíci, 6. listopadu, se zhroutila Scholzova vláda. A právě dnes se Německo opět ocitlo v nejistotě.

Spolupředseda Zelených Felix Banaszak označil dnešní vývoj za „zlomový bod“ a varoval, že Evropa a Německo nutně potřebují stabilitu. Zdůraznil však, že opozici nelze vinit za to, že nepodporuje vládní většinu – to podle něj není její úloha.

Doporučené články

Friedrich Merz nyní stojí před složitým rozhodnutím: pokusit se o druhé hlasování, a riskovat tak další ponižující porážku, nebo vyčkat a pokusit se ještě vyjednat pevnější podporu uvnitř vlastní koalice. První neúspěch totiž naznačil možné trhliny v nově vznikající vládní většině.

Ještě před 24 hodinami přitom situace vypadala optimisticky. Merz hovořil o „historické povinnosti“ udělat z nové vlády úspěšný projekt. Podepsání koaliční smlouvy mezi konzervativní CDU/CSU a středolevicovou SPD se mělo stát symbolem návratu k politické stabilitě, která se rozpadla s nefunkční tzv. semaforovou koalicí tří stran minulého kabinetu.

Navzdory tomu, že SPD ve volbách utrpěla historicky nejhorší výsledek a skončila až na třetím místě, byla koalice Merze a SPD považována za stabilnější než předchozí vláda. Merz sliboval návrat Německa do silné pozice v rámci EU, oživení ekonomiky a větší důraz na zahraniční politiku.

Po dvou letech recese zaznamenalo německé hospodářství v prvním čtvrtletí 2025 růst, avšak ekonomové varují před novými riziky – například kvůli americkým clům, které by mohly dopadnout na německý export. Znepokojení panuje i nad výkonností služebního sektoru, který minulý měsíc zaznamenal pokles kvůli slabé spotřebitelské poptávce.

Německo tak vstupuje do dalšího dne s nejistotou – neví se, kdy a zda vůbec Friedrich Merz usedne do kancléřského křesla. Místo toho se kancléř Scholz, původně připravený odejít, musí ještě na nějakou dobu vrátit k řízení země v prozatímním režimu. 

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

Německo Olaf Scholz

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy