Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Merz obdržel 310 hlasů, přestože jeho koalice složená z CDU/CSU a SPD disponuje teoreticky 328 mandáty. K vítězství však bylo potřeba 316 hlasů, tedy nadpoloviční většiny všech poslanců. Tajná volba však znemožňuje přesně zjistit, kdo z vládního tábora hlasoval proti – nebo zda došlo k rebelii ve vlastních řadách, či mezi sociálními demokraty.

Kromě Merzovy porážky byly zaznamenány tři neplatné hlasy a několik zdržení. Vzhledem k tomu, že šlo o první případ v historii Spolkové republiky, kdy kandidát na kancléře nezískal většinu hned v prvním kole, mluví německá média o „politickém zemětřesení“.

Výsledky hlasování okamžitě odstartovaly krizová jednání politických stran a zcela narušily připravený program nového vedení. Merz měl být v úterý oficiálně jmenován kancléřem a hned ve středu vycestovat do Paříže a Varšavy, ve čtvrtek se zúčastnit oslav 80. výročí konce druhé světové války v Evropě a v pátek absolvovat důležité schůzky v Bruselu s představiteli EU a NATO. Místo toho se však musí potýkat s bezprecedentní ztrátou důvěry ve vlastní koalici.

Podle informací z německých médií se druhé hlasování dnes konat nebude – obava z další porážky je příliš velká. Mluvčí CDU/CSU zatím odmítli upřesnit další kroky, ale spekuluje se o možném druhém kole v pátek.

Pokud Merz znovu selže, podle ústavy následuje 14denní období, během nějž může být navržen jiný kandidát. Selže-li i tento proces, prezident bude muset rozhodnout mezi jmenováním kancléře s relativní většinou nebo rozpuštěním Bundestagu a vypsáním nových voleb.

Situace se rychle stává příležitostí pro krajně pravicovou AfD. Její spolupředsedkyně Alice Weidel již vyzvala k předčasným volbám a prohlásila výsledek hlasování za „dobrý den pro Německo“. AfD, která si v únorových předčasných volbách polepšila a těží z rostoucí nespokojenosti voličů, by z nových voleb mohla vzejít ještě silnější – možná dokonce jako nejsilnější strana.

Německo, považované dlouhodobě za pilíř evropské politické stability, se tak ocitá v mimořádně nejisté situaci. Vítězství CDU/CSU ve volbách s pouhými 28,6 % hlasů již předznamenalo slabý mandát. Merzovo selhání při prvním pokusu o získání důvěry Bundestagu pak jen prohloubilo vnitřní napětí v koalici i celé zemi.

Výsledek zpochybňuje schopnost současného vládního uskupení efektivně vládnout a vyvolává otázky o možných alternativách – ať už v podobě nového kancléřského kandidáta nebo předčasných parlamentních voleb.