Turecko a Švédsko se neshodly, zda Stockholm plní dohodu o vydávání teroristů

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO letos v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Ankary, která je viní z podpory kurdských skupin, jež Turecko pokládá za teroristické. Jejich vstup do aliance dosud neratifikovalo ani Maďarsko.

Turecko v červnu podepsalo s oběma severskými zeměmi memorandum na summitu NATO v Madridu, kde se země zavázaly k těsnější spolupráci v boji proti terorismu. Švédští a finští představitelé však dlouhodobě upozorňují, že o vydávání do zahraničí rozhodují soudy na základě národních zákonů i mezinárodních norem.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu po dnešním jednání v Ankaře se svým švédským protějškem Tobiasem Billströmem uvedl, že Stockholm nepodnikl kroky k vydání osob, které jsou podle Ankary spojeny s terorismem, ani ke zmrazení jejich majetku. Billström naopak řekl, že Švédsko učinilo konkrétní opatření ve všech bodech dohody.

Ankara tvrdí, že žádá o vydání lidí, kteří spolupracovali s teroristickými organizacemi. Nejčastěji zmiňovaná je Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let usiluje o vytvoření samostatného Kurdistánu. Turecko ale považuje za teroristickou skupinu i kurdské oddíly YPG v Sýrii či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.

V pondělí švédský nejvyšší soud k nelibosti Ankary zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, kterého Turecko podezírá z účasti na pokusu o státní převrat v roce 2016.