Ukrajina stále počítá i se scénářem invaze dalšího nepřítele. Mohla by vést i do Černobylu

V oblasti okolo Černobylu se v současné době pohybuje 78. letecký útočný pluk ukrajinských ozbrojených sil. Spolu s ostatními jednotkami je podle serveru Kyiv Independent umístěn v zóně vyloučení z provozu. 

K hranicím s Běloruskem se za poslední týdny přesunula část ukrajinských sil poté, co tamní diktátor Alexandr Lukašenko vypustil několik hrozeb. Výše zmíněný pluk měl získat zpravodajské informace o možném běloruském útoku ve směru na Kyjev.

Žádná ofenzíva nepřišla, ukrajinské jednotky ale v oblasti nadále zůstávají. „Vojáci v současné době vybavují opevnění, pokračují ve zřizování minových polí, hlídají hranici a sledují nepřátelské průzkumné skupiny,“ píše Kyiv Independent. 

EuroZprávy.cz případné běloruské zapojení rozebraly už v analýze z minulého týdne. Bělorusko je od začátku války na Ukrajině „tichým partnerem“ Moskvy v její agresi. Během srpna vyvolalo obavy, že se do války samo zapojí. Ačkoli má Minsk podstatně slabší armádu, tak pro Kyjev může případné běloruské zapojení znamenat konec. Stojí za tím hlavně nevýhodná geografie a trvající válka s Ruskem. 

Rusové skrze černobylskou vyloučenou zónu vedli invazi proti Kyjevu už v únoru 2022. „Říkali jsme jim, aby to nedělali, že je to nebezpečné, ale oni nás ignorovali,“ poznamenal hlavní bezpečnostní inženýr černobylské jaderné elektrárny Valerij Simjonov. 

Ruské síly se v oblasti dokonce zakopávaly – buldozery a tanky rozrývaly silně toxickou půdu a ruští generálové tak vystavili své muže potenciálně škodlivým dávkám radiace, jak napsal americký list New York Times. 

Havárie v Černobylu se stala 26. dubna 1986. Během testu došlo k výbuchu reaktoru č. 4, což vedlo k uvolnění radioaktivních látek do atmosféry. Následky zahrnovaly smrt až čtyř tisíc lidí, evakuaci dalších tisíců a trvalé poničení okolí.