ANALÝZA | Běloruské zapojení do války bude pro Ukrajinu konečná. I když má násobně silnější armádu

Z Minsku přicházejí rozporuplné zprávy. Nejprve běloruský prezident Alexander Lukašenko obvinil Kyjev z toho, že u hranic rozmístil 120 tisíc vojáků. Následně vyzval Moskvu k jednání a ukončení války. Běloruský ministr obrany Viktor Chrenin později uvedl, že se Minsk obává ozbrojené provokace ze strany Ukrajiny. Následně začaly přicházet informace o rozmísťování běloruských jednotek u hranic. Později to potvrdil sám Kyjev.

Všechny tyto události se odehrály během několika málo srpnových dnů. Kyjev vyzval běloruské vedení, aby stáhlo své jednotky do přiměřené vzdálenosti od hranice s tím, aby „v zájmu své země nepodlehli tlaku Moskvy a neudělali tragické chyby“.

Před více než dvěma a půl lety to byli právě Bělorusové, kdo povolil ruské armádě přechod přes jejich území za účelem agresivního tažení proti Ukrajině. Právě tento akt běloruského politického vedení umožnil Rusům rychlý postup na Kyjev, obsazení mimo jiné Černobylu a Irpině, a nakonec i přítomnost v ukrajinské metropoli.

Hranice mezi Ukrajinou a Běloruskem je pro obě strany nesmírně nevýhodná. Přes tisíc kilometrů dlouhý předěl mezi oběma zeměmi nenabízí prakticky žádné přírodní překážky a takticky je extrémně nebezpečný. Pro Kyjev je ale v dnešní době tento strategický faktor o to nebezpečnější.

Ukrajina už od února 2022 čelí ruské agresi (Běloruskem otevřeně podporované) a brání se především na východě. Případný útok ze severu může znamenat přímé ohrožení velkých měst jako Lutsk, Rivne, Žytomyr, Kyjev a Černihiv. Vzhledem k masivní koncentraci ukrajinských sil na východě hrozí, že obrana proti běloruskému útoku bude neefektivní.

Běloruský lídr Lukašenko si ale musí dvakrát promyslet, než jakoukoli akci proti ukrajinskému území podnikne. V prvé řadě musí počítat s tím, že ač ukrajinská obrana na severu nebude efektivní, Bělorusům přinese značné ztráty. V druhé řadě by se ještě zpřísnila mezinárodní izolace Minsku.

Dále fakt, že Bělorusko v současné době disponuje ruskými jadernými zbraněmi, vrhá na zemi daleko horší světlo. Nejde už o nejadernou zemi spoléhající se plně na konvenční síly, nýbrž armádu disponující jaderným arsenálem, schopnou způsobit zkázu.

To plně mění přístup nejen Ukrajiny, ale i Polska a pobaltských zemí, z nichž Lotyšsko a Litva s Běloruskem přímo sousedí. Jedna z největších evropských vojenských mocností, Polsko, posiluje vojenskou přítomnost na hranicích a připravuje se na otevřenou válku. Společně s Litvou, Lotyšskem a Estonskem Varšava navíc požádala o vybudování obranné linie podél hranic s Ruskem a Běloruskem.

Představitelé těchto čtyř zemí zdůraznili, že projekt vyžaduje finanční podporu všech členských států EU. Někteří unijní diplomaté odhadují náklady na vybudování obranné linie na 700 km dlouhé hranici EU s Ruskem a Běloruskem na přibližně 2,5 miliardy eur. Tento projekt by měl být koordinován s NATO, které je v bezpečnostní politice EU nadřazené.

Pokud se Bělorusové přece jen na Ukrajinu vrhnou, bude je očekávat sice oslabená, ale rozhodně silnější armáda, jak vyplývá z dat serveru globalfirepower.com. I díky mobilizaci mají Ukrajinci k dispozici bezmála milion vojáků a až padesátkrát větší vojenský rozpočet. Dále ukrajinská armáda disponuje silnějším letectvem, které je nově vybavené americkými moderními stíhačkami F-16.

Na zemi má Ukrajina až třikrát více tanků a obrněných vozidel, daleko víc samohybných i běžných děl, a dvakrát víc mobilních raketových systémů, jako třeba HIMARS.

Pořád je ale nutné počítat s vojenskou silou Ruska. Tudíž i když je běloruská armáda evidentně daleko slabší, Ukrajina musí bojovat na velice náročné východní frontě s Rusy – kterým se v poslední době navíc velmi dobře daří postupovat.

Ruské jednotky v posledních měsících systematicky postupují směrem ke strategickému městu Pokrovsk, kde kdysi žilo přibližně 60 000 lidí. Ukrajinské síly, které očekávají další vojenskou pomoc ze Západu, mají obtíže s odrážením ruských útoků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulou středu přiznal, že situace v okolí Pokrovska je mimořádně obtížná. Podle jeho slov tam Moskva soustřeďuje své největší úsilí a početné síly.

Ukrajinské jednotky začátkem srpna podnikly překvapivý přeshraniční vpád do ruské Kurské oblasti, kde obsadily přibližně 100 obcí. Podle agentury AFP doufaly, že tato ofenzíva odláká ruskou armádu od východoukrajinského města Doněck, avšak ruské síly i nadále postupují v této oblasti.