Jak se chránit před Ruskem? Polsko a Pobaltí vyzvaly EU, aby na hranicích vybudovala obranu

Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii, aby vybudovala obrannou linii podél hranic s Ruskem a Běloruskem. Cílem je ochrana EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy.

O této výzvě informovala agentura Reuters, která se odvolala na dopis představitelů těchto čtyř zemí, zaslaný před začátkem dnešního summitu EU v Bruselu. Tyto čtyři státy jsou jedinými zeměmi EU, které sdílejí hranice s Ruskem nebo Běloruskem.

V dopise představitelé uvedli, že vybudování obranné infrastruktury na vnější hranici EU s Ruskem a Běloruskem je nutné k zajištění ochrany před vojenskými a hybridními hrozbami. Tento projekt by měl být koordinován s NATO. Hybridní hrozby zahrnují kombinaci vojenských a nevojenských prostředků, jako jsou dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.

Představitelé těchto čtyř zemí zdůraznili, že projekt vyžaduje finanční podporu všech členských států EU. Někteří unijní diplomaté odhadují náklady na vybudování obranné linie na 700 km dlouhé hranici EU s Ruskem a Běloruskem na přibližně 2,5 miliardy eur.

Investice do obrany a jejich financování budou jedním z hlavních témat dvoudenního summitu vedoucích představitelů EU v Bruselu.

Polsko už dříve oznámilo plány na posílení a opevnění svých hranic s Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningrad s cílem odradit případného agresora. Informovala o tom agentura AP.

Podle polského ministerstva obrany bude systém na hranicích součástí regionální obranné infrastruktury, kterou Polsko buduje ve spolupráci s pobaltskými zeměmi Litvou, Lotyšskem a Estonskem, které také leží na východním křídle NATO.

Projekt Východní štít "výrazně posílí odolnost země vůči vojenským hrozbám z východu, omezí mobilitu vojsk protivníka a zároveň poskytne výhodu polským jednotkám a civilistům," vysvětlilo ministerstvo obrany.

Polská vláda tento měsíc oznámila, že na posílení svých východních hranic s Běloruskem a Kaliningradem vyčlení více než 2,3 miliardy eur. Polský premiér Donald Tusk minulý týden obvinil Rusko z pokusů o propašování tisíců migrantů z Afriky do Evropy.

Od léta 2021 překročily nebo se pokusily překročit hranici mezi Běloruskem a Polskem tisíce migrantů, zejména z Blízkého východu. Varšava a západní země tvrdí, že tento příliv migrantů organizují Minsk a Moskva v rámci "hybridního" útoku s cílem destabilizovat EU.

Aby zastavila příliv migrantů, postavila předchozí polská vláda v roce 2022 na hranicích s Běloruskem pět metrů vysoký plot vybavený kamerami a pohybovými senzory, připomíná AFP. Kabinet Donalda Tuska trvá na tom, že tato opatření je třeba posílit.

Polsko už dříve uvedlo, že se chystá investovat devět miliard zlotých (přibližně 58 miliard korun) do zlepšení bezpečnostních opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Oznámil to premiér Donald Tusk. Varšava plánuje i výstavbu opevnění. 

Tusk v polovině května představil plán zlepšení obrany asi čtyřsetkilometrové hranice s oběma zeměmi, informovala polská média. Projekt se nazývá Východní štít a jeho cílem je dosáhnout odstrašení potenciálního agresora. 

"Přijali jsme rozhodnutí investovat do naší bezpečnosti a především do bezpečné východní hranice deset miliard zlotých. Zahajujeme velký projekt budování bezpečné hranice, včetně systému opevnění, a také takového formování terénu, které způsobí, že touto hranicí potenciální nepřítel nepronikne," uvedl polský premiér.

Práce na "Východním štítu" už podle Tuska začaly, další podrobnosti novinářům pro tuto chvíli neprozradil. 

Varšava již v uplynulých letech zvýšila investice do obranyschopnosti, přičemž přezbrojování polské armády se ještě urychlilo poté, co Rusko v únoru 2022 zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, která s Polskem rovněž sdílí hranici. 

Související

Taktická jaderná puma B61

Polsko vyzvalo USA, aby na jeho území přesunulo jaderné zbraně

Polský prezident Andrzej Duda vyzval Spojené státy, aby přesunuly jaderné zbraně na území Polska jako ochranu proti možné budoucí ruské agresi. Tuto možnost podle svých slov nedávno projednával se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, Keithem Kelloggem. Informoval o tom The Guardian.

Více souvisejících

Polsko Rusko Bělorusko polsko-běloruská hranice

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

před 1 hodinou

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

před 2 hodinami

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

před 5 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

včera

včera

včera

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno včera

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy