Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyzval Rusko a Ukrajinu k jednání a ukončení války. Obává se, že konflikt by se mohl rozšířit do Běloruska, a tvrdí, že ze současné situace profituje pouze Západ. Uvedl to server Politico.
V téměř dvouhodinovém rozhovoru Lukašenko uvedl, že pokračování války na Ukrajině si přejí jen "vysoce postavené osoby amerického původu". Západ podle něj podporuje Kyjev, aby se Rusko a Ukrajina ve válce navzájem zničily.
Rozhovor proběhl v době, kdy ukrajinské jednotky pokračují v ofenzivě v ruské Kurské oblasti, která trvá již více než týden. Kyjev oznámil, že jeho jednotky na některých místech v oblasti postoupily až o 32 kilometrů.
Lukašenko naznačil, že Kyjev by mohl plánovat napadení Běloruska, a prohlásil, že nedovolí ukrajinským jednotkám "pošlapat naši zemi". Neposkytl však žádné důkazy, které by naznačovaly, že Ukrajina připravuje vojenskou operaci na běloruském území.
Od začátku ruské invaze patří Lukašenko mezi největší podporovatele Ruska a umožnil ruským jednotkám využít běloruské území k invazi na Ukrajinu. Přesto v aktuálním rozhovoru vyzýval k jednání: "Pojďme si sednout za jednací stůl a ukončíme tuto potyčku. Nepotřebují to ani Ukrajinci, ani Rusové, ani Bělorusové. Potřebují to pouze oni."
Lukašenko také uvedl, že Západ se snaží destabilizovat situaci v Kursku, což by mohlo vést k vyhlášení mobilizace v Bělorusku i Rusku, a tím "otřást společností zevnitř".
"Nechceme eskalaci a nechceme válku proti celému NATO. To nechceme," řekl. Upozornil však, že pokud Ukrajina bude provokovat Bělorusko, "nebudeme mít jinou možnost". Konflikt označil za "společnou válku" Běloruska a Ruska proti "bestiím" - Kyjevu a jeho západním spojencům.
Minulý týden Lukašenko obvinil Ukrajinu z narušení vzdušného prostoru pomocí dronů a vyslal k ukrajinským hranicím dodatečné vojenské jednotky.
Co se týče ruských jaderných zbraní na běloruském území, uvedl, že nevidí důvod k jejich použití, pokud nebudou narušeny běloruské hranice.
Související
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák