Spojené státy v současné době nepodporují množící se výzvy k příměří ve válce mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. V pondělí to řekl mluvčí prezidenta USA pro národní bezpečnost John Kirby.
"Nemyslíme si, že příměří je právě teď ta správná odpověď. Momentálně ho nepodporujeme," uvedl Kirby. Namísto toho by se podle něj měly zvážit "přestávky", během kterých by byla civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy doručena pomoc.
USA jsou si podle Kirbyho jisté, že v nejbližších dnech se počet nákladních vozidel s humanitární pomocí, která se dostanou do pásma Gazy z Egypta přes přechod Rafah, zvýší na zhruba sto denně.
"V této první fázi, o které jsme mluvili s Izraelci, se pokusíme dostat na sto (vozidel) za den," řekl Kirby. "Jsme přesvědčeni, že se tam v nejbližších dnech dostaneme," dodal.
Podle Organizace spojených národů je sto kamionů denně nezbytné minimum k tomu, aby se pokryly ty nejnutnější potřeby tamního obyvatelstva. V současnosti do Gazy míří desítky kamionů týdně, což je oproti předchozím dodávkám humanitární pomoci zlomkové číslo.
Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) tvrdí, že omezený počet humanitárních konvojů vstupujících do pásma Gazy nepostačuje k uspokojení "bezprecedentních humanitárních potřeb" tamních civilistů.
"Hrstka konvojů, které projdou přes Rafah, není nic ve srovnání s potřebami více než dvou milionů lidí uvězněných v Gaze," řekl Lazzarini na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku .
"Zavedený systém přísunu pomoci do Gazy selže, dokud se nenajde politická vůle nastavit jej tak, aby byl smysluplný a odpovídal bezprecedentním humanitárním potřebám," dodal. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica vstoupilo do pásma Gazy v neděli jen 33 kamionů vezoucích vodu, potraviny a zdravotnický materiál.
Lazzarini zároveň poukázal na to, že za více než tři týdny války mezi Izraelem a Hamásem zahynulo již 64 pracovníků UNRWA. "Je to nejvyšší počet humanitárních pracovníků OSN zabitých za tak krátký čas v konfliktu," řekl. "Kolegové z UNRWA jsou jediným zábleskem naděje pro celé pásmo Gazy. Dochází jim však palivo, voda, potraviny, léky a brzy nebudou schopni dále fungovat," varuje.
Konvoj 33 kamionů s humanitární pomocí, který vstoupil v neděli do pásma Gazy, byl největší dodávkou humanitární pomoci od 21. října. Oznámil to v noci na pondělí Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA).
Civilisté v pásmu Gazy čelí kritickému nedostatku potravin, vody, léků a paliva od útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. Před vypuknutím konfliktu přijíždělo do Gazy každý den přibližně 500 kamionů s humanitární pomocí.
Uzavření příměří s Hamásem odmítl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj jsou výzvy k příměří v Pásmu Gazy vlastně výzvou k tomu, aby se Izrael vzdal teroristické skupiny, prohlásil v komentáři pro zahraniční média.
Na otázku ohledně možného odstoupení vzhledem ke klesající podpoře veřejnosti odpověděl, že slovo "rezignovat" by mělo být vyhrazeno pouze pro Hamás. Netanjahu zdůraznil, že Izrael nepřistoupí na příměří s Hamásem po útoku ze 7. října, stejně jako by Spojené státy nepřistoupily na klid zbraní po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 nebo po teroristických útocích z 11. září 2001.
"Výzvy k příměří jsou ve skutečnosti výzvami k tomu, aby se Izrael vzdal Hamásu, terorismu a barbarství. To se nestane," prohlásil premiér. "Bible říká, že existuje čas pro mír a čas pro válku. A nyní je čas pro válku, válku za naši společnou budoucnost," dodal, zdůrazňujíc, že je na čase, aby se všichni rozhodli, na které straně stojí.
Netanjahu také uvedl, že Izrael bude stát proti silám barbarství a bojovat, dokud nepřinese vítězství. Vzkázal spojencům, že doufá a modlí se za jejich podporu, protože Izraelův boj je i jejich bojem. Varoval před tím, že pokud Hamás a íránská osa zla zvítězí, mohou se stát dalším terčem mezinárodního společenství.
Související
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , USA (Spojené státy americké) , John Kirby
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
před 2 hodinami
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
před 2 hodinami
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
před 2 hodinami
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
před 3 hodinami
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
před 4 hodinami
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
před 5 hodinami
Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost
před 6 hodinami
Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál
před 6 hodinami
Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás
před 7 hodinami
Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu
před 8 hodinami
Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude
včera
Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení
včera
Odešel špičkový odborník. Kardiolog Peter Kubuš podlehl vážné nemoci
včera
Češi nestačili v Lize národů na dalšího favorita. I proti Španělům ale ukázali, jak chtějí hrát
včera
Ebola si vyžádala oběť za hranicemi Konga. Mrtvého hlásí Keňa
včera
Babiš chce pomoci českému průmyslu, aby byl konkurenceschopný
včera
Rubio se obrátil s výzvou ohledně moru na Rusko. Chce další informace
včera
Česko čeká prudké ochlazení a konec babího léta. Hrozí i sněhové přeháňky
včera
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Zdroj: Libor Novák