V Pásmu Gazy jsme téměř skončili. Zaměříme se na Libanon, tvrdí Izrael

Izraelské síly jsou blízko splnění své mise v Pásmu Gazy a chystají se zaměřit na severní hranice Izraele, kde nadále dochází k přestřelkám s libanonským hnutím Hizballáh. Uvedl to v úterý izraelský ministr obrany Joav Galant. Uvedl to server Times of Israel.

"Těžiště se přesouvá na sever, jsme blízko k dokončení našich úkolů na jihu, ale naše mise ještě není u konce," řekl Galant při návštěvě vojáků na severní hranici Izraele, kde sledoval bojové cvičení.

Denní přestřelky mezi Izraelem a Hizballáhem probíhají od loňského října, kdy vypukly boje v Pásmu Gazy. Tisíce obyvatel z pohraničních oblastí na obou stranách byly nuceny uprchnout.

Izraelští představitelé by preferovali diplomatické řešení konfliktu na severní hranici, které by vytlačilo Íránem podporovaný Hizballáh dále od izraelských hranic. Hizballáh však prohlásil, že bude pokračovat v boji proti Izraeli, dokud neskončí válka v Gaze.

"Než se pokusíme dosáhnout dohody, nařídil jsem IDF, aby se připravily na všechny scénáře, včetně soustředění našich sil na severní oblast. Jsme odhodláni změnit bezpečnostní situaci na severní frontě a zajistit bezpečný návrat našich občanů domů," uvedl Galant.

Galant dnes také uvedl, že vojenské kapacity palestinského hnutí Hamás jsou po více než 11 měsících války v Pásmu Gazy vážně oslabeny a hnutí jako vojenská síla v této palestinské enklávě již neexistuje. Informoval o tom server Times of Israel.

"Hamás jako vojenská formace již neexistuje. Hamás vede partyzánskou válku a my nadále bojujeme proti jeho teroristům a pronásledujeme jeho vedení," uvedl Galant.

Ministr obrany zároveň vyjádřil podporu dohodě o propuštění rukojmí. "Dosažení dohody je strategická příležitost, která nám dává vysoké šance na zlepšení bezpečnostní situace na všech frontách," řekl Galant. Podpořil první fázi třífázové dohody o příměří, kterou 31. května představil americký prezident Joe Biden, a doufá, že to povede k ukončení války.

"Izrael by měl dosáhnout dohody, která zajistí šestitýdenní příměří a návrat rukojmí," dodal ministr.

Podle AFP patří Galant mezi izraelské představitele, kteří mají rozdílné názory na válečnou politiku oproti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.

Izraelská média minulý měsíc citovala Galanta, jak za zavřenými dveřmi prohlásil, že dohoda o propuštění rukojmí byla zpožděna i vinou Izraele. Tvrdil, že vojenský tlak na Pásmo Gazy vytvořil podmínky pro dohodu o příměří.

Jednou z hlavních překážek dosažení dohody o příměří a výměně rukojmích je tzv. filadelfský koridor, oblast podél hranice Pásma Gazy s Egyptem, připomíná AFP.

Izrael trvá na pokračování kontrol v této oblasti, zatímco Hamás požaduje stažení izraelských jednotek. Minulý týden Hamás obvinil premiéra Netanjahua, že jeho postoj ohledně filadelfského koridoru maří snahy o uzavření dohody.

Galant dále uvedl, že Izrael stojí na strategické křižovatce a má příležitost splnit svou morální povinnost vůči svým občanům a zajistit návrat rukojmích.

Související

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.
Eva Taterová

Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 36 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy