V Turecku Hamás spustil tsunami izraelské nenávisti a otevřeného antisemitismu. Erdoganův politik chválil Hitlera

"Hitler měl přísloví: 'Budeš mě proklínat za každého Žida, kterého jsem nezabil.' Je to pravda. Modlím se za pokoj Hitlerovy duše, protože sionisté, Izrael, Židé jsou neustále příčinou všech potíží v světě," řekl Suleyman Sezen.

Nikdo nečekal, že Turecko pod vedením prezidenta Erdogana zůstane neutrální ve věci konfliktu mezi Izraelem a Hamasem. Nicméně množství kritiky zaměřené na Izrael, porovnávání izraelského premiéra Netanjahua s Hitlerem a projevy podpory Hamásu mezi různými stranami Turecka jde mnohem dál, než jen k tomu, aby vyjádřilo jakoukoli soustrast izraelským obětem. Píše ve svém komentáři Simon A. Waldman na serveru Haaretz.

Nikdo neočekával, že turecká vláda vyvěsí izraelskou vlajku na istanbulský most Bospor jako projev solidarity s oběťmi ohavného útoků Hamasu ze 7. října. Ačkoliv tyto hrozné útoky, které si vyžádaly přes 1400 životů šokovaly svět, Izrael neobdržel žádný projev solidarity od tureckých politických elit.

Přestože se zpočátku zdálo, že prezident Recep Tayyip Erdogan vyzývá ke "zdrženlivosti" a varuje před „"impulzivními kroky, které eskalují napětí", nedokázal přivést Hamás k odsouzení útoků nebo vyjádřit soustrast Izraeli.

Maximálně mohl podle analytika projevit svůj nesouhlas s civilisty zabitými na izraelském území slovy: "Nesouhlasíme s útoky na izraelské civilisty." Dále mohl dodat, že Turecko bude pokračovat v podpoře ochrany historického a náboženského významu místa, kde se nachází první qibla, Al-Mešita Aksá, a že mají povinnost stát po boku těch, kdo jsou utlačováni.

Po explozi v baptistické nemocnici Al-Ahli v Gaze dne 17. října, která si vyžádala mnoho civilních obětí, turecký prezident Erdogan odmítl izraelské tvrzení, že za výbuchem stojí palestinská islámská skupina Islámský džihád.

Erdogan nazval výbuch "dalším příkladem izraelských útoků, které porušují základní lidské hodnoty". Později označil izraelské akce za "genocidu proti lidu Gazy" a "neznámou divokost v historii".

Strana Huda, odnož tureckého islamistického Hizballáhu (nemá spojení s libanonskou skupinou stejného jména), uspořádala několik protestů na jihovýchodě, kde vyvěsila vlajky Hamasu a odsoudila "barbarství sionismu". Prohlásila svou podporu "Mudžahidinům", "cestě odporu a džihádu Al-Aksá."

Další islamistická strana, Saadat, dlouhodobě podporuje Hamas a spoluorganizovala několik shromáždění v Istanbulu, kde byly viditelné nápisy "Pryč s USA a Izraelem".

Simon A. Waldman zmínil také Kemala Kilicdaroglua, známého jako "tureckého Gándhího," který také neprojevil po útoku Hamasu ze 7. října žádný soucit s Izraelem. Pouze uvedl, že "vždy jsme s palestinským lidem."

Kilicdaroglu však čelí vnitřnímu boji o vedení Republikánské lidové strany, a jeho výzvě Ozguru Ozelovi. Ozel hlasitě hovořil o důležitosti navázání dialogu s tureckými Kurdy. Možná by Ozel mohl nabídnout umírněnější hlas, den po útocích Hamásu, kdy Izrael zahájil odvetné útoky, ale uvedl: "Odsuzuji izraelské útoky na Gazu, které způsobily smrt 198 Palestinců."

Meral Aksenerová, vůdkyně pravicové strany IYI, označila akce Hamásu za terorismus, ale vyjádřila to v kontextu solidarity s Palestinci. Poté, co byla nesprávně připsána Izraeli odpovědnost za útok na baptistickou nemocnici Al-Ahli, Aksenerová uvedla, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu je "nový Hitler".

Mluvčí Strany zelené levice, İbrahim Akın, odmítl "obhajovat masakry spáchané Hamásem," ale vyjádřil solidaritu s Palestinci, ne s Izraelem. Turecká komunistická strana odsoudila Izrael a "buržoazní média" poté, co Hamás zahájil útoky. Selma Gurkan, ředitelka Strany práce, viděla útoky Hamasu jako důsledek "masových vražd sionismu."

Turecká politická elita byla před útokem na nemocnici v Gaze jednomyslná v odporu k vyjádření solidarity s Izraelem. Turecké politické spektrum zůstává rozdělené, ačkoli se shoduje v kritice Izraele a podpoře Palestinců.

Během demonstrace v Istanbulu vystoupily levicové skupiny ve prospěch Lidové fronty pro osvobození Palestiny, zatímco islamisté vyjádřili podporu Hamásu a mávali jeho vlajkami na stejném shromáždění, ale odděleně.

Navzdory tomu, že vina za bombardování nemocnice zřejmě neleží na bedrech Izraele, se turecká nenávist vůči Izraeli stále stupňuje a někdy přechází až ve formu antisemitismu.

Zdá se, že Turecko rychle zapomnělo na dřívější podporu od Izraele v době vlastních krizí. Když Turecko čelilo teroristickému útoku v roce 2015 nebo pokusu o puč v roce 2016, Izrael vyjádřil soustrast a podporu. Dokonce i v roce 2021, kdy Turecko postihlo zemětřesení, Izrael rychle poskytl humanitární pomoc.

Jak eskaluje násilí mezi Izraelem a Hamasem v Gaze, Turecko se bude snažit hrát roli při zprostředkování dialogu a diskusí. Než se však Turecko zapojí, musí si urychleně udělat pořádek ve svém vlastním domě.