Volby v Německu vyhrála Merzova CDU. Skutečný triumf si připsala krajně pravicová AfD

Německo má po předčasných volbách nového pravděpodobného kancléře. Friedrich Merz, dosud opoziční lídr a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU), se chystá převzít vedení největší evropské ekonomiky poté, co jeho strana spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) zvítězila se ziskem 28,6 % hlasů. Merz, který nikdy nezastával vládní funkci, nyní stojí před klíčovou výzvou – sestavením nové vlády a řešením hlubokých politických rozporů v zemi.

Ve volbách však zaznamenala obrovský úspěch i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která získala 20,8 % hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou. Přestože se jedná o historický výsledek, zůstává AfD kvůli takzvané „ohnivé zdi“ ostatních stran mimo vládní jednání.

Naopak současná vládní sociálnědemokratická strana (SPD) kancléře Olafa Scholze utrpěla tvrdou porážku, když obdržela pouhých 16,4 % hlasů. Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co se zhroutila jeho tříčlenná „semaforová“ koalice, která zahrnovala i Zelené a liberály z FDP.

Vítězný lídr CDU v povolebním projevu zdůraznil potřebu posílit Evropu a snížit její závislost na Spojených státech. „Mým absolutním cílem je co nejrychleji posílit Evropu, aby mohla postupně získat skutečnou nezávislost na USA,“ prohlásil Merz během nedělního večerního vystoupení.

Jeho slova byla jasným odkazem na kroky současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle Merze Evropu svým jednáním ohrožuje. Trump nedávno vyvolal pobouření tím, že prosazoval mírová jednání o Ukrajině přímo s Ruskem, aniž by k jednacímu stolu přizval Kyjev nebo evropské lídry.

Merz rovněž kritizoval údajné „zásahy“ ze strany amerických představitelů do německé volební kampaně. „Zásahy z Washingtonu byly stejně dramatické a nehorázné jako zásahy, které jsme viděli z Moskvy,“ poznamenal na televizní debatě.

Klíčovým tématem volební kampaně byla migrace a otázka bezpečnosti. Dva nedávné útoky spáchané migranty – jeden v Magdeburgu před Vánoci a druhý minulý týden v Mnichově – ještě více rozvířily debatu o imigraci a vnitřní bezpečnosti. AfD tyto události využila k posílení své pozice a dokonce volala po takzvané „remigraci“, tedy masovém vyhoštění migrantů, bez ohledu na jejich občanství.

Zatímco AfD byla z povolebních vyjednávání vyloučena, její úspěch ovlivnil celkový politický diskurz v zemi. CDU i SPD během kampaně zpřísnily svou rétoriku vůči nelegální migraci a bezpečnostním otázkám, čímž částečně převzaly některé prvky programu AfD.

Sečtení hlasů ukázalo rekordní volební účast 82,5 %, což je výrazně více než při volbách v roce 2021 (76,4 %).

Merz se nyní pokusí sestavit vládní koalici, pravděpodobně za účasti sociálních demokratů ze Scholzovy SPD nebo Zelených. Zatím není jasné, zda bude stačit koalice dvou stran, nebo zda bude nutné přizvat i třetího partnera.

Britský premiér Keir Starmer i francouzský prezident Emmanuel Macron už Merzovi k vítězství pogratulovali a vyjádřili zájem o úzkou spolupráci v rámci posilování evropské jednoty.

Vyjednávání o nové německé vládě ale může trvat týdny. V zemi tak bude i nadále panovat politická nejistota, zatímco se Evropa potýká s klíčovými geopolitickými výzvami.

Související

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa

Německo připravilo další balíček pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou zbraně a podpora pro ukrajinskou energetiku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem, jenž v neděli přijel na návštěvu Kyjeva. 

Více souvisejících

Německo ,  Volby v Německu ,  Friedrich Merz (CDU)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 1 hodinou

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 4 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 8 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy