Německo má po předčasných volbách nového pravděpodobného kancléře. Friedrich Merz, dosud opoziční lídr a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU), se chystá převzít vedení největší evropské ekonomiky poté, co jeho strana spolu se sesterskou Křesťanskosociální unií (CSU) zvítězila se ziskem 28,6 % hlasů. Merz, který nikdy nezastával vládní funkci, nyní stojí před klíčovou výzvou – sestavením nové vlády a řešením hlubokých politických rozporů v zemi.
Ve volbách však zaznamenala obrovský úspěch i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která získala 20,8 % hlasů a stala se druhou nejsilnější stranou. Přestože se jedná o historický výsledek, zůstává AfD kvůli takzvané „ohnivé zdi“ ostatních stran mimo vládní jednání.
Naopak současná vládní sociálnědemokratická strana (SPD) kancléře Olafa Scholze utrpěla tvrdou porážku, když obdržela pouhých 16,4 % hlasů. Předčasné volby byly vyhlášeny poté, co se zhroutila jeho tříčlenná „semaforová“ koalice, která zahrnovala i Zelené a liberály z FDP.
Vítězný lídr CDU v povolebním projevu zdůraznil potřebu posílit Evropu a snížit její závislost na Spojených státech. „Mým absolutním cílem je co nejrychleji posílit Evropu, aby mohla postupně získat skutečnou nezávislost na USA,“ prohlásil Merz během nedělního večerního vystoupení.
Jeho slova byla jasným odkazem na kroky současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který podle Merze Evropu svým jednáním ohrožuje. Trump nedávno vyvolal pobouření tím, že prosazoval mírová jednání o Ukrajině přímo s Ruskem, aniž by k jednacímu stolu přizval Kyjev nebo evropské lídry.
Merz rovněž kritizoval údajné „zásahy“ ze strany amerických představitelů do německé volební kampaně. „Zásahy z Washingtonu byly stejně dramatické a nehorázné jako zásahy, které jsme viděli z Moskvy,“ poznamenal na televizní debatě.
Klíčovým tématem volební kampaně byla migrace a otázka bezpečnosti. Dva nedávné útoky spáchané migranty – jeden v Magdeburgu před Vánoci a druhý minulý týden v Mnichově – ještě více rozvířily debatu o imigraci a vnitřní bezpečnosti. AfD tyto události využila k posílení své pozice a dokonce volala po takzvané „remigraci“, tedy masovém vyhoštění migrantů, bez ohledu na jejich občanství.
Zatímco AfD byla z povolebních vyjednávání vyloučena, její úspěch ovlivnil celkový politický diskurz v zemi. CDU i SPD během kampaně zpřísnily svou rétoriku vůči nelegální migraci a bezpečnostním otázkám, čímž částečně převzaly některé prvky programu AfD.
Sečtení hlasů ukázalo rekordní volební účast 82,5 %, což je výrazně více než při volbách v roce 2021 (76,4 %).
Merz se nyní pokusí sestavit vládní koalici, pravděpodobně za účasti sociálních demokratů ze Scholzovy SPD nebo Zelených. Zatím není jasné, zda bude stačit koalice dvou stran, nebo zda bude nutné přizvat i třetího partnera.
Britský premiér Keir Starmer i francouzský prezident Emmanuel Macron už Merzovi k vítězství pogratulovali a vyjádřili zájem o úzkou spolupráci v rámci posilování evropské jednoty.
Vyjednávání o nové německé vládě ale může trvat týdny. V zemi tak bude i nadále panovat politická nejistota, zatímco se Evropa potýká s klíčovými geopolitickými výzvami.
Související
Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady
Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa
Aktuálně se děje
před 55 minutami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 2 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 3 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 4 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 7 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák