Pohonné hmoty v ČR prudce zdražují. Jak je to za hranicemi? Srovnání

Praha - Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu zdražily o dalších téměř 60 haléřů. Průměrná cena benzinu Natural 95 se tak dostala na 32,72 koruny za litr a nafty na 31,82 koruny za litr. Minulou středu byla cena obou těchto paliv v průměru o 58 haléřů nižší. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která jejich ceny sleduje.

Paliva v Česku zdražují zhruba dva měsíce. Od konce března se jejich průměrná cena zvýšila o více než dvě koruny na litru.

Analytici očekávají v nejbližších dnech další růst cen. "Průměrná cena benzinu je nyní nejvyšší od srpna 2015, nafta dokonce od července téhož roku. Dramatický růst cen pohonných hmot v poslední době má na svědomí zejména růst cen ropy na několikaletá maxima, konkrétně na nejvyšší úrovně od listopadu 2014. K růstu cen pohonných hmot ještě přispívá oslabování koruny vůči dolaru," uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. V nadcházející době podle něj cena litru benzinu překročí 33 korun, nafta zdraží nad 32 korun.

Analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak doplnil, že podle statistik Evropské komise jsou pohonné hmoty v Česku v porovnání s okolními zeměmi relativně levné. Levnější jsou pouze v Polsku, kde stojí litr benzinu průměrně 30,35 Kč. Na Slovensku vyjde litr na 35 korun, v Rakousku stojí 32,40 Kč, v Německu 36,85 Kč. Z porovnávaných evropských zemí jsou nejdražší Itálie (41,10 Kč) a Řecko (40,95 Kč), naopak nejlevnější je Bulharsko (27,85 Kč). "V nejbližším týdnu v Česku předpokládáme další zvýšení cen pohonných hmot přibližně o 30 až 40 haléřů," dodal Tomčiak.

Nadále nejdražší pohonné hmoty jsou v Praze, kde řidiči za natural v průměru zaplatí 33,68 koruny za litr a za diesel 32,72 Kč za litr. Nejvíce zaplatí lidé u čerpacích stanic v Praze 4, kde benzin vyjde v průměru na 34,26 koruny za litr a nafta na 33,29 Kč/l. Přes 34 korun dají v průměru za benzin i motoristé v Praze 6 a 7. Průměrná cena nafty překračuje třiatřicetikorunovou hranici ještě v Praze 7 a 8. Naopak nejméně utratí lidé za pohonné hmoty v Praze 9, tamní čerpací stanice nabízí benzin za průměrných 33,13 Kč za litr a diesel za 32,24 Kč za litr.

Přes 33 korun dají za litr benzinu i na Vysočině a v Plzeňském kraji, nafta je nad 32 korunami za litr vedle Prahy ještě ve čtyřech krajích.

Nejlevněji lze natankovat benzin ve Zlínském kraji, a to za průměrných 32,32 koruny za litr. Nejnižší cena nafty je v Královéhradeckém kraji, kde stojí v průměru 31,36 Kč za litr.

Rychle rostou ceny pohonných hmot za hranicemi v Německu. Benzin tam už stojí v přepočtu 37,94 koruny, cena nafty stoupla na 33,55 koruny. V Rakousku je benzin i nafta levnější než na jihu Moravy. Litr naturalu stojí za hranicemi průměrných 1,24 eura (asi 32,03 Kč). Nafta tam vyjde na 1,18 eura za litr, což je 30,48 koruny. V Polsku nyní litr benzinu přijde v přepočtu v průměru na 29,11 Kč a litr nafty na 28,81 Kč. Na Slovensku stojí litr Naturalu 95 v přepočtu průměrně 30,27 Kč a litr nafty 26,73 Kč.

Související

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.
Andrej Babiš, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

Více souvisejících

pohonné hmoty ,  Čerpací stanice ,  Benzín ,  Nafta ,  auto ,  Ekonomika

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 4 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 7 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 12 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy