Zmizelý hrad a bájné vojsko. Co všechno skrývají krásy Blaníku a jeho okolí?

Podblanicko se nachází ve Středočeském kraji, konkrétně v jižní části bývalého okresu Benešov, několik málo kilometrů jižně od města Vlašim. Jeho dominantou je hora Velký Blaník, která dosahuje výšky 638 m n. m. Samotné název Podblanicko zahrnuje širší oblast v okolí Velkého a Malého Blaníku.

Původní význam slova Blaník možná pochází z keltského Blaniak a označuje vlhké, blatné místo plné močálů a mokřadů, které se původně rozprostíraly u úpatí hor v povodí řeky Blanice. Ta je pomyslnou osou celé oblasti a protíná nejzajímavější místa.

Nejjižněji, ještě za hranicí středních Čech, mohou lidé nedaleko města Mladá Vožice navštívit ruiny gotického hradu Šelmberk. Silné zdi, které tu dnes ohlodává zub času, pamatují počátky tohoto hradu v první polovině 14. století. Hrad se zde na kopci nad řekou Blanicí pyšně vypínal až do 17. století.

Dnes je zde za symbolický poplatek možné navštívit udržovaný travnatý areál hradu, sklepení a vystoupat na dochovanou hradní věž, která slouží jako rozhledna. Z ní je vidět jak na malebné městečko Mladá Vožice, v němž je možné spatřit zámek či barokní kapli vybudovanou na zříceninách královského hradu, tak na opačné straně i samotnou horu Blaník.

Jen o pár kilometrů severněji již začíná Středočeský kraj. Projíždějící zde vítá obec Kamberk se starou gotickou tvrzí, která se vypíná nad hrází Zlatohorského rybníka. Tvrz, později přestavěná na faru, pamatuje bohaté časy, kdy se zde těžilo zlato. O tom svědčí jak název rybníka, tak nedaleká obec Roudný, kde je možné navštívit naučnou stezku věnující se těžbě zlata v této oblasti. Některé zlaté doly a štoly jsou v terénu dodnes dobře patrné.

Hned za obcí už se nachází hranice CHKO Blaník, která je nejmenší chráněnou krajinou oblasti v České republice. I tak toho nabízí více než dost. Je to především krásná krajina, kterou mozaikovitě tvoří lány polí, luk a chomáče hustých lesů. Značně zvlněnou a kopcovitou krajinou se klikatí nejen řeka Blanice, ale i několik větších a menších potoků, například Brodec. Vytváří tu krásné mokřady i lužní louky. Přímo u úpatí Malého a Velkého Blaníku je několik rybníku se zachovalým unikátním biotopem s chráněnými živočichy i rostlinami. Směrem vzhůru už vrcholky kopců pokrývají husté lesy.

Oba nejvyšší vrcholy nabízí lákavé cíle. Na Malém Blaníku je možné navštívit zříceninu barokní kaple. Zdejší výběžky skal jsou rájem pro romantické duše. Druhý vrchol Velké Blaníku nabízí dvě cesty k jeho špici, jednu delší, pozvolnější pro méně zdatné turisty, a jednu prudší pro ty vytrénované. Samotný vrchol pak nabízí možnost posezení ve stínu bukového lesa u majestátních skal, které tu vytvářejí pomyslnou korunu hory. Uprostřed se pak nachází rozhledna, v níž je možné zakoupit občerstvení a samozřejmě vyjít až zcela nahoru za krásným výhledem na celé Podblanicko.

Opomenout nelze ani dochované valy halštatsko-laténského hradiště, které obíhají vrchol Velkého Blaníku. Dnes jsou to jen výrazné valy z kamení, ale kdysi tvořily pevnou hradbu. Nejen k tomu si zde lidé mohou přečíst poutavé informace na tabulích. Z mladší historie je to například otázka hradu, který stával buďto na Velkém nebo na Malém Blaníku. I přes různé snahy historiků a archeologů nebyla tato otázka dodnes zodpovězena.

Při cestě dolů z vrcholu Velkého Blaníku již čeká na návštěvu legendární Veřejová skála, brána do síní pod horou, kde údajně spí bájné blanické vojsko. Nikomu se však zatím nepodařilo vstup objevit.

Směrem na Kondrac je možné cestu zakončit v Domě přírody s expozicí o zdejší chráněné krajině, při cestě na západ na zámku v Louňovicích pod Blaníkem, kde je restaurace a také muzeum ke zdejší historii, například louňovického kláštera zničeného za husitských bojů.

Komu zbývá ještě čas a energie, může se vydat o kousek dál na sever. Cestou se na skále nad řekou v obci Hradiště vypíná malý kostelík, který je posledním pamětníkem na středověké hradiště ze 13. století. Za dalším kopcem už leží město Vlašim, které nabízí zámek i zámecký park v anglickém stylu.