Zemřel generál Vranský. Jeden z posledních letců RAF, bojoval u Tobruku

Vranský pocházel z židovské rodiny žijící v Ostravě a koncem 30. let se chystal k emigraci do Palestiny. Po okupaci Československa musel kvůli svému původu ze studií odejít. Spolu se svým otcem odjel do Polska, kde v roce 1939 narukoval do řad Československého legionu.

Záhy však padl do sovětského zajetí, ze kterého byl propuštěn až v roce 1941. Přesunul se s dalšími vojáky na Blízký východ. Bojoval v Sýrii a u Tobruku. Na podzim 1942 vstoupil do řad RAF, kde sloužil jako radista a střelec u 311. československé bombardovací perutě.

Po válce, kterou přežil i Vranského otec a bratr, zatímco matka zmizela beze stopy v minském ghettu, zůstal u létání. Krátce působil u vojenské dopravní letky mezi Londýnem a Prahou, v roce 1946 odešel do civilu a nastoupil k Československým aeroliniím, poté až do roku 1970 pracoval na ministerstvu dopravy. Po válce vstoupil do komunistické strany, během normalizačních čistek ho vyloučili.

Po roce 1989 se angažoval ve veteránských organizacích. Působil ve vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, místopředsednickou funkci ale v roce 2016 Vranský opustil. Podle Aktualne.cz rezignoval, protože ztratil důvěru ve vedení v čele s předsedou Jaroslavem Vodičkou. Svaz tvrdil, že důvodem odchodu válečného veterána je věk. To však Vranský popřel.