V Afghánistánu byl zabit další český voják, další dva jsou zranění. NOVÉ INFORMACE

Při útoku na vozidlo české armády na základně Šindánd v afghánské provincii Herát dnes zemřel český voják. Další dva vojáci byli zraněni, jsou mimo ohrožení života. Česká armáda to uvedla na svém webu. Podle Severoatlantické aliance na spojence zaútočil afghánský voják, bližší podrobnosti nebyly zveřejněny.

Útok se odehrál dnes kolem 11:20 SELČ. Zemřel rotný T. P., ročník 1976. "Vojákům byla na místě poskytnuta první pomoc a následně byli letecky transportováni do vojenské nemocnice na základně Bagrám," uvedla armáda. Rodiny vojáků byly informovány, mají k dispozici vojenské psychology. „Vojáci byli z 1. jednotky podpory a vlivu, která působí v provincii Herát, aby pomohla s výcvikem afghánských ozbrojených složek,“ řekla České televizi mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

"Prožívám nejtěžší období kariéry. Žádná slova nenahradí bolest v srdcích rodin, i tak jim musím vyjádřit svoji nejhlubší soustrast a zraněným vojákům popřát hladké zotavení," uvedl k útoku na české vojáky na twitteru ministr obrany Lubomír Metnar. "Pro rodiny i zraněné vojáky uděláme maximum možného a potřebného!" dodal.

O útoku informovala i Severoatlantická aliance, která uvedla, že na spojenecké síly zaútočil afghánský voják a jednoho vojáka NATO zabil a další dva zranil. NATO ale neupřesnilo, jaká byla národnost obětí.

Americký list The New York Times napsal, že se k útoku přihlásilo islamistické hnutí Tálibán. Dva afghánští představitelé, kteří si nepřáli kvůli citlivosti informací zveřejnit svou identitu, nicméně uvedli, že "střelba byla důsledkem hádky" a nejspíš nešlo infiltraci ozbrojenců z Tálibánu.

Střelec, který byl zadržen, údajně truchlil kvůli smrti vlivného afghánského policejního šéfa Abdula Razaka, který zahynul minulý čtvrtek při atentátu v provincii Kandahár. Útočníka podle všeho pobouřily zprávy, které se objevily na sociálních sítích, ve kterých se naznačovalo, že podíl na smrti Razaka nese i americký generál, který z atentátu vyvázl bez újmy.

Podle serveru icasualties.org do dnešního útoku padlo letos v Afghánistánu 11 vojáků, z toho osm Američanů a tři Češi.

Ke zranění pěti českých vojáků došlo v Afghánistánu i minulý týden. Jeden z nich byl zraněn vážně. Těžce zraněný muž byl v Afghánistánu dvakrát operován, do České republiky by měl být převezen na konci tohoto týdne. Atentátníci tehdy zaútočili v okolí základny Bagrám automobilem naloženým výbušninami na obrněný vůz českých vojáků.

Na začátku srpna pak zahynuli v Afghánistánu při sebevražedném útoku tři čeští vojáci. Trojice zemřela během ranní pěší hlídky nedaleko základny v Bagrámu, když se v jejich blízkosti odpálil sebevražedný útočník. K útoku, při němž byli zraněni dva afghánští a jeden americký voják, se přihlásilo radikální islamistické hnutí Tálibán, které podniká podobné atentáty proti členům mise NATO či afghánským bezpečnostním silám.

Česká armáda má v současné době v Afghánistánu asi 350 vojáků. Největší jednotka má na starosti ostrahu spojenecké základny Bagrám. Hlídky vyjíždějí do okolí v okruhu několika kilometrů. Za úkol mají například zabraňovat raketovým útokům na základnu nebo zjišťovat zpravodajské informace.

Vedle Bagrámu a Kábulu působí české jednotky také v provinciích Herát a Lógar na základě rozšíření mandátu pro mise, schváleného českým parlamentem letos v červnu, uvedla dnes armáda. V Herátu a Lógaru čeští vojáci pomáhají s výcvikem afghánských ozbrojených složek.

Související

Armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Pro a proti povinné vojenské služby. Téměř celá Evropa tápe, příkladem může být Finsko

Evropské země znovu řeší povinnou či dobrovolnou vojenskou službu, což je téma, které se po ruské agresi a zhoršení globální bezpečnosti rychle vrací do politických debat. Státy od Francie po pobaltské země hledají způsoby, jak posílit své armády i mobilizační kapacity. Jako velmi kvalitní inspirace může působit Finsko, jež dlouhodobě kombinuje vysokou životní úroveň s robustní, funkční obranou založenou na všeobecné branné povinnosti. Tento model nabízí cenné poučení i pro Českou republiku, jejíž současná struktura záloh zůstává nedostatečná.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Afghanistán

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 55 minutami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 1 hodinou

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 2 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy