Ministerstvo obrany by mohlo mít příští rok 110 miliard korun

Předběžný návrh podle tiskového odboru ministerstva obrany reflektuje změněnou bezpečnostní situaci a zároveň reaguje na dlouhodobý vnitřní dluh v případě armády. "Návrh je však třeba brát za vstupní čísla, která ještě mohou v započatém procesu sestavování rozpočtu doznat změn, a to i v souvislosti s deklarací závazku dvou procent na obranné výdaje," uvedl úřad. Doplnil, že souběžně pokračuje i příprav plánu nákupů na následující roky.

Česko se podle nedávného vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) snaží, aby země vydávala dvě procenta svého HDP na obranu již v roce 2024. Bylo by to o rok dříve, než se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Zástupci ČR podle Fialy komunikují s NATO, jakým způsobem chce Praha své závazky naplnit.

Premiér upozornil, že není jednoduché v tak krátké době financování armády zvýšit. Také ministerstvo obrany dlouhodobě upozorňuje, že významné zbrojní zakázky je obtížné připravit v krátké době a čerpání rozpočtu tak nelze z roku na rok podstatně navýšit.

Vláda v dubnu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun. Zároveň kabinet schválil plán legislativních změn s cílem posílení a zvýšení schopnosti reakce českých ozbrojených sil na vojenské i nevojenské krize, uvedla tehdy ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

O zvyšování výdajů na obranu podle Fialy mluví v poslední době i ty evropské země, které se původně ke svému aliančnímu závazku ve výši dvou procent HDP nehlásily. Příčinou je především ruská agrese na Ukrajině, která trvá již více než 100 dní.