Policie prověřuje možné spáchání válečných zločinů

Policie se zabývá podezřením na spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest. "Cílem řízení je zajistit důkazy o válečných zločinech prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky," uvedla Bradáčová. Trestní řízení podle ní není zatím ve fázi, ve které by byli konkrétní lidé za válečné zločiny stíháni.

Policisté podle státní zástupkyně nyní shromažďují a analyzují veškeré dostupné informace, ať již z veřejných zdrojů či od dalších orgánů veřejné moci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej ČTK řekl, že byl kvůli tomuto prověřování v útvaru vytvořen tým policistů. Spolupracuje podle něj s partnery v ČR i v zahraničí.

"Předpokladem zajištění dostatečného množství důkazů je potom především ochota uprchlíků spolupracovat s orgány České republiky," uvedla Bradáčová. Podle ní proto bude následovat informační kampaň.

"Dnešní svět elektronických komunikací umožňuje na rozdíl od předchozích konfliktů zajistit rovněž množství informací, potencionálních důkazů v podobě fotografií, videozáznamů, audiohovorů, které mohou přispět k možnému budoucímu potrestání pachatelů těchto zločinů," dodala vrchní státní zástupkyně. Policisté podle VSZ prověřují možné válečné zločiny podle zásady univerzality, na základě které mohou posoudit trestnost těchto činů, i když je spáchají cizinci.

K zaznamenávání svědectví uprchlíků z Ukrajiny ohledně válečných zločinů vyzvala při návštěvě ČR na začátku dubna eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že pracovníci v asistenčních centrech se už na tuto problematiku při vstupních pohovorech zaměřují a upozorňují uprchlíky na to, že se mohou se svými prožitky obracet na českou policii.

Expertka na lidská práva Monika Mareková v březnu na workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu uvedla, že válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje.

Vrchní státní zastupitelství uvedlo, že spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech – Eurojustem. Agentura koordinuje předávání informací o trestních řízeních v jednotlivých zemích: Litvě, Estonsku, Polsku, Slovensku a Německu.