Z Česka odletělo pět gripenů, budou střežit vzdušný prostor Pobaltí

Mise potrvá do konce roku, nebe nad Litvou, Lotyšskem a Estonskem budou mít čeští piloti na starosti společně s dánským a belgickým letectvem.

Létat mají z estonské základny Ämari. První vojáci se přesunuli do Estonska už minulý týden v sobotu, aby tam vše připravili pro dnešní přesun hlavní části uskupení.

Baltic Air Policing 2019 se blíží. Pro občany ČR i koaliční partnery z #NATO jsme připravili krátké shrnutí z předchozích úspěšných misí. Plníme naše závazky. #JsmeNATO #20letvNATO #WeAreNATO #SecureTheSkies #NATO70 #ArmadaCR #eFP #Estonia #BAP19 #21zTL #21AFB #JAS39 #mise pic.twitter.com/RR32oBlnNj

První vojáci se přesunuli do Estonska už minulý týden v sobotu, aby tam vše připravili pro přesun hlavní části uskupení. Dnes za nimi mezi 11:15 až 12:45 z Čáslavi postupně odstartovaly nejdříve dvě dvojice gripenů a na závěr jedna samotná stíhačka.

Vyslání vojáků do Estonska loni schválil parlament, mise se může zúčastnit pět gripenů a maximálně 95 vojáků. Pro české nadzvukové letectvo je vyslání do Pobaltí šestou misí, v minulosti třikrát působilo na Islandu, v pobaltských zemích byli čeští piloti gripenů nasazeni dvakrát v letech 2009 a 2012. Při střežení vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska se členské alianční státy střídají, protože pobaltské země nemají vlastní nadzvukové letectvo.

Vyslané letouny jsou vybaveny standardní výzbrojí, jakou používají také při střežení českého vzdušného prostoru, tedy řízenými střelami, vestavěným kanonem a klamnými cíly infračerveného spektra, takzvanými fléry. Novinkou v současném zahraničním nasazení je použití zaměřovacích a průzkumných kontejnerů Litening 4i.

Jsou primárně používány pro přesné údery proti pozemním cílům, piloti je nad Pobaltím využijí pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů. Piloti budou také používat speciální vybavení včetně neoprenového oděvu, pokud by museli opustit letoun do studené vody.