Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné

Evropská komise má v úmyslu získat přímý podíl ze spotřební daně z tabáku, což by pro český státní rozpočet znamenalo citelnou ztrátu finančních prostředků. Mezi další sporné položky patří příjmy z emisních povolenek a nová uhlíková daň, které dosud plní národní rozpočty. Tyto položky přitom představují významnou složku příjmů, jimiž stát disponuje při financování svých vnitřních výdajů.

Budoucí víceletý finanční rámec Evropské unie na období let 2028 až 2034 je hlavním bodem aktuálního summitu v belgické metropoli. Česko se přitom postupně přibližuje pozici čistého plátce, což znamená, že do společného evropského rozpočtu bude odvádět více peněz, než kolik z něj získá zpět. Premiér Babiš proto zdůraznil, že pro českou vládu zůstávají naprostou prioritou investice do klíčové infrastruktury, jakými jsou zdravotnictví, vodohospodářství a dostavba dálniční sítě.

Babiš rovněž vyjádřil nepochopení nad tím, proč by státy, které již v minulosti získaly prostředky na vybudování svých silničních sítí, neměly nadále solidaritu projevit. Podle jeho názoru by bohatší partneři měli pomoci zemím, které dálniční infrastrukturu stále teprve dokončují a modernizují. Debaty o rozpočtových prioritách tak otevírají citlivá témata vzájemné solidarity a spravedlivého rozdělení evropských fondů.

Irské předsednictví o uplynulém víkendu předložilo kompromisní návrh rozpočtu, který je zhruba o osm procent nižší než původní ambiciózní plán Evropské komise. Přestože tento krok měl snížit napětí, řada členských států zůstává s předloženým dokumentem hluboce nespokojena. Názorové propasti mezi jednotlivými vládami jsou stále příliš velké na to, aby bylo dosaženo rychlé shody.

Předseda Evropské rady António Costa vyjádřil naději, že se podaří dosáhnout konečné dohody o podobě nového rozpočtu do konce letošního roku. Česká republika hodlá na nadcházejících zasedáních důrazně bojovat za to, aby získala maximum finančních prostředků pro vlastní rozvoj. Babiš upozornil, že unijní instituce se snaží do financování prosazovat různé ideologické požadavky, které jsou pro Česko nepřijatelné.

Vzájemná jednání doprovázejí ostré politické debaty o podmínkách a pravidlech, za nichž budou peníze z evropských fondů vypláceny. Snahy o propojování finanční podpory s dodržováním specifických politických či ideologických směrů narážejí v Praze na ostrý odpor. Česká vláda trvá na tom, že rozdělování peněz nesmí být zatěžováno dodatečnými a pro národní státy nevýhodnými podmínkami.