Černý kašel se dříve neměl kam šířit. Expert řekl, kdo by měl jít na očkování

V Česku v uplynulých dnech zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Zemřelé pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní problémy. Od začátku roku již bylo zaznamenáno celkem 4253 případů nemoci. Počty jsou tak v současné době nejvyšší od 60. let minulého století, vyplývá ze zprávy zveřejněné Státním zdravotním ústavem (SZÚ).

Podle molekulárního genetika Jana Pačese poklesla celková vakcinace společnosti. "My jsme si tak zvykli, že jak jsou všichni očkovaní, tak i když se někde černý kašel objevil, vlastně neměl kam se šířit dál. Klesli jsme pod hladinu limitu ochrany a najednou se šířit dál může," uvedl podle webu iRozhlas.cz. 

Pačes zdůraznil, že léčba je dobrá a úmrtí jsou výjimečná. "Černý kašel ale je velmi rizikový pro čerstvě narozené děti, které ještě nemohou být očkovány. Když někdo v rodině čeká miminko, je potřeba se předtím přeočkovat právě proto, že vakcíny zřejmě nemají tak skvělé dlouhé trvání. Za to riziko nakazit novorozeně to nestojí," zmínil. 

Černý kašel nebo také pertuse je vysoce infekční bakteriální onemocnění, které postihuje plíce a dýchací cesty. Způsobují ho bakterie v ústech, nosu a hrdle nakažené osoby. Příznaky se obvykle objevují 7 až 10 dní po nakažení, ale mohou se vyskytnout dokonce až po 21 dnech.

Příznaky se zprvu podobají běžnému nachlazení, jde o kýchání, rýmu či horečku. Slabý kašel časem nabývá na závažnosti, záchvaty jsou intenzivnější. Nakažený vykašlává hustý průhledný hlen, často to doprovází zvracení. 

Nejzávažnější formy nemoci postihují malé děti, u nichž se mohou projevit vážné komplikace. Zahrnují zápal plic a encefalopatii (onemocnění mozku), může dojít až k úmrtí. U dospělých či dospívajících se mohou vyskytnout krátkodobá neschopnost dýchat, zlomená žebra, výhřez konečníku a kýla.