Česko vyrobí sto systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Zaplatí je Nizozemsko

V České republice se budou vyrábět systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu. Stovku upravených terénních vozidel Toyota osazených dvojicí rychlopalných kulometů, které mohou zasahovat například proti dronům, zaplatí Nizozemsko. U českých firem koupí i potřebnou munici, řekl ČTK ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Aleš Vytečka.

Obchod zprostředkovalo české ministerstvo obrany právě prostřednictvím jím zřízené agentury AMOS. O výrobě protiletecké zbraně pro Ukrajinu informoval po úterním jednání států, které vojensky podporují Ukrajinu, náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Projekt vychází ze stejných principů jako už dříve oznámená modernizace 90 tanků T-72. Jejich opravu společně platí Spojené státy a Nizozemsko, vše koordinuje české ministerstvo obrany. Modernizaci a dodávku tanků zajišťuje česká společnost.

Nizozemsko se podle Vytečky přesvědčilo, že Česká republika je pro pomoc Ukrajině vhodným partnerem díky agilnímu obrannému průmyslu i fungující vládní podpoře. Zároveň vyzdvihl vysokou úroveň a kvalitu spolupráce s touto západoevropskou zemí.

Projekt pořizovaných systémů protivzdušné obrany reaguje na ruské útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a na ukrajinskou snahu se jim bránit. Vytečka poznamenal, že západní země napadené Ukrajině dodávají velmi sofistikované protiletecké systémy. Střely, které jsou pro ně využívané, jsou ale při nasazení například proti levným dronům íránské výroby Šáhid mnohonásobně dražší.

Česko proto po konzultacích s Ukrajinou a českým zbrojním průmyslem nabídlo Nizozemsku účast na projektu terénních vozidel osazených těžkými kulomety. Ty dokážou efektivně podobné stroje zastavit, využívají k tomu běžně dostupnou a levnou munici.

Na stejná zařízení se už Češi složili v kampani Dárek pro Putina. Na 15 systémů protivzdušné obrany nazvané Viktor organizátoři vybrali 90 milionů korun. Systém je podle webu Dárek pro Putina schopen účinně bránit strategické i civilní cíle před nálety sebevražedných dronů i před leteckým bombardováním. Na terénních vozidlech Toyota je umístěna dvojice rychlopalných kulometů ráže 14,5 milimetru, které mohou sloužit pro ničení vzdušných nebo v případě potřeby i pozemních cílů. Zasahovat mohou proti středním a velkým dronům, ale také proti letadlům a vrtulníkům, které operují v malých výškách. Účinný dostřel je až dva kilometry.

Zbraň je vybavena i nočním zaměřovačem. Podle Vytečky to Ukrajinci velmi oceňují, protože Rusko začalo drony, které je možné celkem snadno ve dne sestřelit, nasazovat zejména v noci.

Podle Vytečky byl už kontrakt s českou firmou podepsán. Podrobnosti o pomoci Ukrajině ministerstvo i zbrojní firmy z bezpečnostních důvodů nezveřejňují.

Související

Vladimir Putin

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Česká republika

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 2 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán

V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy