Tragická bilance: O prázdninách zemřelo na silnicích 111 lidí

Libor Novák , EuroZprávy.cz , ČTK

1. září 2019 14:28, Aktualizováno 1. září 2019 19:36

Tragédie na Kutnohorsku
Tragédie na Kutnohorsku Foto: Policie ČR

V srpnu podle předběžných údajů zemřelo při dopravních nehodách v Česku 58 lidí, o šest méně než loni. Dohromady za oba prázdninové měsíce bylo obětí 111, před rokem to bylo o čtyři víc. Údaje vyplývají z denních a měsíčních statistik dopravních nehod na policejním webu. Definitivní čísla a srovnání za celou republiku zveřejní policie na tiskové konferenci 9. září.

Nejtragičtějším měsícem letošního roku je zatím červen s 59 oběťmi. V červenci zemřelo 53 lidí a v srpnu 58. Bilance je předběžná, ještě ji mohou změnit zpřesněné údaje o příčinách úmrtí.

Nejtragičtějším dnem letošních prázdnin i celého roku se stal 26. srpen, kdy nehody nepřežilo šest lidí. Při čelním střetu osobního auta s kamionem tento den zemřeli u Sudoměřic na Hodonínsku dva dospělí a dva chlapci školního věku. Dva další lidé zemřeli při kolizi na Havlíčkobrodsku. Šest lidských životů si připsal i 5. červen.

Pět lidí zemřelo 29. července i 19. srpna. K nejtragičtějším dnům letošních prázdnin se zařadil i 14. červenec, kdy na železničním přejezdu v Černožicích na Královéhradecku smetl vlak osobní auto. Ze čtyřčlenné rodiny, která v autě cestovala, srážku nikdo nepřežil.

Česku se zatím nedaří naplňovat národní strategii, jejímž cílem bylo snížení počtu obětí dopravních nehod na úroveň EU. Od začátku letošního roku zemřelo na tuzemských silnicích 346 lidí, od loňského ledna do srpna to bylo 343. Podle národní strategie nemělo být za celý letošní rok usmrceno více než 362 osob a je jasné, že toto číslo bude mnohem vyšší.

včera

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Související

Autonehoda

V únoru zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 27 lidí

V únoru zemřelo při dopravních nehodách na českých silnicích 27 lidí, o dva více než loni. Od začátku roku je zemřelých dosud 65, což je o deset více než v prvních dvou měsících loňského roku. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes ČTK sdělila Jana Pelešková z dopravní policie. Zatím poslední smrtelná nehoda se stala v pondělí v podvečer v Poniklé na Semilsku.
Ilustrační foto

Na silnicích letos zemřelo 467 lidí, méně než v jiných letech

V Česku letos proti loňsku ubylo obětí dopravních nehod. Podle dosavadních předběžných údajů policie na silnicích zemřelo 467 lidí, číslo se ale může snížit kvůli výsledkům pitev usmrcených při listopadových nehodách. Loni si dopravní nehody v Česku vyžádaly 470 lidských životů. ČTK to dnes řekl ředitel dopravní policie Jiří Zlý. Letošek by tak mohl být dosud druhým nejméně tragickým rokem na českých silnicích za víc než 60 let policejních statistik.

Více souvisejících

Nehodovost (statistiky) ,  Nehody aut

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy