Spořit na důchod? Stejně se ho nedožijeme, zoufají si Češi

Nějakou formou si spoří na stáří dvě třetiny lidí, jejich podíl stoupá spolu se vzděláním. Zatímco u osob se základním vzděláním šetří na důchod polovina, u vysokoškoláků je to 84 procent.

Nejčastější formou zajištění je tzv. třetí pilíř (53 procent lidí). Populární jsou i spořicí účty a termínované vklady (35 procent lidí). Desetina lidí považuje za vhodnou formu zajištění na stáří investování do vzdělání vlastních dětí.

Na 16 procent účastníků třetího pilíře netuší, jaká výše příspěvku jim přinese největší výnos. Více v problematice tápou ženy (21 procent) než muži (12 procent).

Z lidí, kteří si na stáří nespoří, udává 44 procent, že jim ve spoření brání špatná finanční situace, tedy že jim výdělek neumožňuje odkládání části výplaty na tento účel. Toho, že se úspory nějakým způsobem 'vytratí', se bojí 28,5 procenta lidí. Často také lidé zmiňovali to, že se nejspíš penze stejně nedožijí nebo že jim peníze znehodnotí inflace.

U lidí, kteří mají na stáří připravený finanční plán, udává skoro 60 procent, že si ho nachystali sami. Zhruba 36 procent procent lidí využilo služby profesionála, nejčastěji finančního poradce. Necelých pět procent lidí si nechalo poradit od blízké osoby.

Jen 27,5 procenta lidí si myslí, že současná výše státních důchodů je dostatečná pro pokrytí jejich potřeb. Tento celorepublikový průměr se značně liší mezi jednotlivými regiony. Zatímco v sídlech mezi 1000 a 2000 obyvateli si 39 procent respondentů myslí, že se dnes z důchodu dá vyžít, u měst nad 100.000 lidí sdílí stejný názor jen něco přes 15 procent dotázaných.