Jak šetřit při vaření? To věděla již před více než sto lety Anuše Kejřová

Kuchařka a učitelka

Anuše Kejřová přišla na svět roku 1874 v Kralupech nad Vltavou. Žila v době, kdy žena ve společnosti měla jen velmi omezená práva a dle všeobecného přesvědčení plnila především roli dobré manželky, matky a hospodyně. Anuše Kejřová si na tomto názoru založila podnikání, když v roce 1909 otevřela soukromou kuchařskou školu pro dospívající dívky, kde je vedla k vaření i starosti o domácnost. Jako učitelka vaření působila i na dívčích školách v Hradci Králové, v tomto městě strávila podstatnou část svého života. Vychovávala také mladé nezkušené manželky, a to hlavně prostřednictvím svých knih, ze kterých se ženy mohly naučit orientovat v kuchyni a domácích pracích. Svým žačkám předávala rady, jak je možné v domácnosti ušetřit peníze i drahocenný čas.

Nápady, jak ušetřit v kuchyni

Návody k šetření v kuchyni sepsala Anuše Kejřová do knihy s názvem Úsporná kuchařka, která se dočkala velké obliby a mnoha vydání. Vycházela od roku 1905 doplňovaná o nové recepty a nápady i podtituly – například „zlatá kniha malé domácnosti“. Se spořením času a financí se v kuchyni začíná již s jejím vybavením či s nákupem surovin, pak se teprve hledí na množství spotřebované energie.

Jak Kejřová píše, zařízení kuchyně musí být účelné, praktické:

„Vhodný nábytek, jeho účelný tvar, vhodné nádobí, stroje a strojky mohou práci ohromně usnadniti a dokonce velmi značně zlevniti.“

Místnost zkrátka má být uzpůsobena a vybavena tak, aby splnila všechny požadavky kuchařky. Ta se při vaření nesmí příliš namáhat, příprava pokrmů jí má zabrat jen nezbytně nutný čas, aby se mohla věnovat dalším domácím povinnostem, případně výdělečné činnosti. Hospodyňkám Kejřová také poskytuje rady, jak po vaření kuchyň a použité náčiní efektivně uklidit, přičemž upozorňuje na fakt, že na čistotě se nikdy nemá šetřit.

Značné množství doporučení Anuše Kejřové se týká nákupu potravin, kdy klade důraz na obstarávání čerstvých a kvalitních surovin, které nepodléhají tak rychle zkáze a je možné je delší dobu skladovat. Na to navazuje podrobný popis toho, jak se pozná čerstvé maso, máslo, mléko nebo čerstvá vajíčka. Člověk by si měl během nákupu všímat třeba barvy masa nebo si pozorně prohlížet ovoce a zeleninu, zda plody nejsou nahnilé či napadené škůdcem. V případě ovoce a zeleniny platí, že je levnější nákup sezónních druhů. Kejřová rovněž správně poznamenává, že při nakupování se musí skutečně dobře promýšlet, zda nám lacinější produkty opravdu ušetří finance:

„Mějme na mysli, že často zboží zdánlivě levnější, ale podřadnější jakosti se odhozením většího množství odpadků apod. prodraží i nad cenu zboží prvořadého.“

Rozhodně také nedoporučuje nakupovat potraviny a suroviny ve velkém množství, protože pak se mohou snadno zkazit. V této souvislosti kuchařka radí, jak vše nakoupené správně skladovat.

S jednotlivými potravinami se musí umět správně zacházet, což věděla již před sto lety Anuše Kejřová, když psala, že „pro hospodyni je velmi důležité, aby věděla, jak s potravinami při kuchyňské úpravě zacházeti, aby nebyly znehodnoceny.“ K tomu dodávala důležitou poučku – „nesprávnou přípravou se zbytečně ochuzujeme o značnou část draho placených živin.“ Každá kuchařka má tedy vědět, jak kterou potravinu v kuchyni správně upravovat, jak porcovat maso nebo jak pokrmy dochucovat.

Anuše Kejřová důrazně upozorňovala na fakt, že není dobré šetřit na úkor zdraví:

„Chléb patří mezi nejlacinější potraviny. Kdybychom se ale z úsporných důvodů chtěli živiti jenom chlebem, utratili bychom sice málo za stravu, ale ušetřené peníze bychom brzy dali lékařům, případně na svůj pohřeb. Musíme hledati takové potraviny, které obsahují i při své láci všecky potřebné složky, a ze dvou potravin po této stránce stejně hodnotných vybereme si levnější. Musíme tedy přihlížeti také k tzv. biologické hodnotě potravin. A s ohledem na tuto hodnotu potravin nesmíme šetřiti, i kdyby se nám některá potravina zdála příliš nákladnou.“

Zdraví člověka Kejřová stavěla na první místo a dbala na zásady zdravé výživy, proto do svých kuchařek zařazovala kapitoly týkající se této problematiky a své žačky během lekcí seznamovala se složením potravin i výživově vyváženého jídelníčku. Jaké vitamíny a živiny obsahují jednotlivé potraviny a kolik mají kalorií, to věděly díky Kejřové ženy již před sto lety.

Úsporné recepty

Kromě základních užitečných rad poskytovala Kejřová celou řadu receptů na levné a přitom rozmanité, výživné a plnohodnotné pokrmy. Jídelníčky ve svých kuchařských knihách sestavovala s ohledem na roční období, byla si totiž dobře vědoma toho, že se potřeba určitých vitamínů a živin u člověka během roku mění. Zároveň v tomto ohledu uplatnila používání lacinějších sezónních produktů. Své „úsporné kuchařské předpisy“ uvádí těmito slovy:

„Sestavila jsem jídelní lístky pro 4-6 osob, v nichž počítám s každým nepatrným zbytkem, aby nic nebylo promarněno. Zbude-li přesto něco, uvádím v předpisech, jak se takový zbytek dobře zužitkuje. Všechny předpisy jsou krajně úsporné, protože při dnešní drahotě musejí i zámožnější rodiny počítati.“

V „úsporné kuchařce“ najdeme dnes již klasické recepty na pečené maso, omáčky nebo polévky, přičemž je vždy použito levných sezónních potravin. Několik předpisů se pak týká zpracování zbytků, aby se neplýtvalo jídlem, a tedy penězi. Pod názvem „hradečtí votroci“ se například skrývají vaječné omelety připravené ze zbytků vepřové pečeně se zelím. „Hovězí od oběda s rýží“ představuje zbytek hovězí pečeně, ke které se připraví laciná hořčičná omáčka a rýže.