Důchody pro lidi, kterým je dnes mezi 45 až 65 lety?

Rozhodování by těmto lidem mohl ulehčit zákon o důchodovém pojištění, který na takové situace myslí a řeší je. Zákon totiž vymezuje tzv. náhradní doby pojištění, které se započítávají do potřebné doby pojištění pro důchod. Jde o některá období, ve kterých člověk nepracuje, není tedy výdělečně činný a neodvádí pojistné. Za náhradní doby pojištění se považují právě:

doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost), doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Započítává se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti, před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jako náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnou, po tomto datu se stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti.

O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje OSSZ

Doba poskytování výše zmíněné péče se podle ČSSZ prokazuje rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské - OSSZ) o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání takového rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání – pokud pečující osoba v této době podává žádost o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče. O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje OSSZ na základě podaného návrhu.

Doba péče se do důchodu započítává

Doba péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše.

Trvala-li náhradní doba péče o osobu závislou aspoň 15 let (ust. § 19a zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění), považuje se pro stanovení osobního vyměřovacího základu pro výpočet důchodu tato doba buď za dobu vyloučenou (a to i když se kryje s dobou pojištění, v níž měla osoba příjmy, event. náhrady zahrnované do vyměřovacího základu) nebo za dobu pojištění, v níž měla osoba příjmy v citovaném ustanovení uvedené. Pro účely osobního vyměřovacího základu se v tomto případě použije postupu, který je pro pečující osobu výhodnější.

Doba péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není považována za dobu důchodového pojištění ani za náhradní dobu pojištění.

Osoba blízká a společná domácnost

Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů. Společnou domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu prokazatelně trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Doba péče se prokazuje doklady

Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá zejména:

doklad prokazující totožnost žadatele, doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte), potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo potvrzení o délce doby poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu, doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.), v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením.